Je to opravdové, nebo si to nalháváme?
Paní Michaela radí čtenářům s jejich sexuálními problémy...
S přítelem jsme spolu už několik let a máme se rádi. Zároveň si ale oba občas hledáme sex jinde — někdy spontánně, někdy cíleně. Nezakazujeme si to, víme o tom, někdy si o tom i povídáme. Říkáme si, že nejdůležitější není, s kým spíme, ale ke komu se vracíme. Funguje to mezi námi, zatím jsme kvůli tomu neměli žádné velké krize. Ale přesto mě občas napadne, jestli tohle může být opravdu zdravý vztah, nebo si jen něco nalháváme. (Alena, 36)
Milá Aleno,
otevřené vztahy nejsou automaticky špatné nebo nezdravé — ale jejich zdraví nestojí na samotné „otevřenosti“, ale na tom, jak s ní oba zacházíte.
Z vašeho popisu se zdá, že ve vašem vztahu panuje dohoda, otevřená komunikace a vzájemný respekt, což jsou základní kameny každého funkčního partnerství — monogamního i nemonogamního. Pokud oba víte, proč takto žijete, máte v tom jasno, neubližujete si, necítíte k sobě vnitřní odpor, bolest ani žárlivost, pak to může být vztah zralý a svobodný.
Zásadní otázka ale zní: Opravdu to oběma vyhovuje? Nebo jeden spíš jen přistoupil na pravidla toho druhého, aby neztratil vztah? Otevřený vztah totiž nefunguje, když se do něj jde z donucení, ze strachu nebo z pocitu méněcennosti.
Jinými slovy: zdravý vztah nevychází z toho, co všechno si dovolujeme, ale z toho, jak se při tom cítíme — a zda to odpovídá našim vnitřním hodnotám.
Pokud vám oběma tento model vyhovuje a žijete ho vědomě, bez tajností a s respektem k hranicím toho druhého, pak není důvod se znepokojovat. Ale pokud máte pochybnosti, zkuste si na ně v klidu odpovědět, ideálně i v otevřeném rozhovoru s partnerem.
