Nadáváme si sprostě, ale z lásky! Je to divné?
Paní Michaela radí čtenářům s jejich sexuálními problémy...
S manželem máme velmi otevřený, zábavný a blízký vztah. Jedna věc je ale asi trochu neobvyklá — říkáme si sprostě a myslíme to z lásky. Oslovujeme se různými nadávkami, děláme si naschvály s humorem a občas náš slovník připomíná hospodskou hádku... ale nám to prostě sedí. Nikdy to není s úmyslem ublížit, naopak — smějeme se tomu a máme pocit, že to náš vztah okořeňuje. Jenže naši přátelé se kvůli tomu bojí, že máme problémy nebo že se hádáme. Snažíme se jim vysvětlit, že takhle my vyjadřujeme něhu a blízkost, ale oni to moc nechápou. Je divné se ve vztahu oslovovat sprostě, pokud to oběma vyhovuje? Může být "sprostá láska" taky láska? (Julie, 39)
Milá Julie,
používání sprostých slov jako formy důvěrné komunikace, hraní rolí nebo humoru není samo o sobě problém. Naopak, může jít o projev velmi silné důvěry — dovolíte si být k sobě „drzí“ právě proto, že víte, že ten druhý ví, jak to myslíte. Klíčové je, že to oběma připadá vtipné, hravé a bezpečné.
Vaši přátelé nejspíš vnímají sprostá slova jako známku agrese nebo konfliktu, protože u nich doma to třeba tak bylo. To je normální — každý má jiný jazyk lásky. Důležité ale je, že vy a váš manžel ten svůj znáte a rozumíte si. Možná jim stačí jemně vysvětlit, že u vás je "ty vole, ty jsi roztomilej blbec" vlastně projev něhy — a že si tím neubližujete, ale naopak se tím spojujete.
Takže odpověď zní: Ne, není to divné, pokud je to upřímné, oboustranné a oběma to dělá radost. Láska má mnoho podob!
