Nevinný žertík skončil vraždou: František na manželku hodil žábu, křičet přestala až po zástavě dechu...
Po druhé světové válce panoval v celé Evropě zmatek. Pohřešovaných byly miliony lidí. Někteří se nevrátili z fronty, jiní byli zavlečeni do ciziny, další zemřeli v troskách rozbombardovaných budov. Detektivové, kteří roku 1947 otevřeli případ zmizelé Jiřiny P. (†24) z Plzeňska, se však nestačili divit.
Žena nezemřela při masivním náletu na západočeskou metropoli roku 1945. Celou dobu byla pohřbená na vlastní zahradě.
Po osudu Jiřiny P. pátral její bratr, který také bombardoval úřady prosbami o znovuotevření případu. Mladá žena záhadně zmizela z domku v obci Přeštice. Když se její manžel František P. 17. dubna 1945 vrátil ze zaměstnání, svou ženu už doma nenašel. Nikdo o ní nevěděl. Nakonec všichni usoudili, že z nějakého důvodu odjela do blízké Plzně a stala se obětí náletu.
Když se detektivové o dva roky později do Přeštic vrátili, František P. už tam nežil. V obci však stále bydlela jeho sestra s manželem. Když zjistila, že se případ znovu vyšetřuje, zhroutila se a přiznala, že ví, kde Jiřina je. V osudný den za nimi prý přiběhl František a bědoval, že svou ženu nešťastnou náhodou zabil.
Společně se dohodli, že Jiřinu ukryjí a v noci pohřbí na zahradě. František P. nezapíral, i jeho tížilo svědomí. Popsal i bizarní motiv vraždy – šlo prý o vtip, který se děsivě zvrtl. Ze zahrady přinesl žábu a hodil ji manželce za krk. Jiřina však dostala hysterický záchvat a on se ji snažil uklidnit. Když ji vší silou držel, aby nekřičela, omylem ji uškrtil. Jestli mluvil plnou pravdu, věděl jen on sám. Požadoval pro sebe trest smrti, dostal pětadvacet let vězení...
