Vykradl vilku, popáté šel sedět
Na svůj mladý věk patřil mladík (19) z východních Čech mezi protřelé kriminálníky. Před rokem dovršil osmnáct let, a to je hranice, kdy občan nabývá zletilosti, a tudíž i plné svéprávnosti. Protože totožnost poberty tisk neprozradil, budeme mu říkat třeba Felix.
Psal se říjen roku 1984 a devatenáctiletý »hrdina« našeho příběhu už měl za sebou čtyři (!) zlodějny, čtvero zatčení Veřejnou bezpečností, čtvero soudních přelíčení a čtyři verdikty jménem republiky. Kdo by si ale myslel, že si Felix vezme z dosavadního neřádného života a zamřížovaných dnů ponaučení, ten by se spletl. Naopak.
Darebný mladík se z okolí Hradce Králové přesunul do Prahy. Metropole mu skýtala větší možnosti, kde co vytipovat a pak vykrást. Rodinná vilka v pátém obvodu hlavního města, jejíž obyvatelé často nebývali doma, se přímo nabízela. Tomu Felix odolat nemohl... Počkal si, až bude čistý vzduch, pak vnikl dovnitř a odnesl si, co našel – šperky, elektroniku i peníze. Škoda přesáhla částku 26 tisíc Kčs. Jenže rychle přišel Felixův smolný den. Po hradecké kriminálce ho vypátrala a zatkla i ta pražská. Nastalo, co nastat muselo. Pátý soud, pátý rozsudek a pátý kriminál. Na 19 let věku »slušná« bilance...
