Tresty pro rozkrádače chleba
Povedenou partu rozkradačů chleba a dalšího pečiva pozatýkali detektivové kriminální služby Veřejné bezpečnosti v roce 1965 na Litoměřicku. V říjnu zmíněného roku usedli pobertové na lavici obžalovaných před litoměřickým okresním soudem.
Podle obžaloby, kterou proti sedmi obviněným vznesl okresní prokurátor v Litoměřicích, se skupina dala dohromady s cílem přijít si bezpracně na zajímavé peníze. To se jim nějaký čas opravdu dařilo, vždyť vyšetřovatel VB vyčíslil škodu, kterou rozkrádači způsobili, na částku přesahující 100 tisíc tehdejších československých korun. A to byly skutečně »velké prachy«, připomeneme-li si, že v roce 1965 činil průměrný měsíční výdělek v ČSSR 1453 Kčs.
Podle tehdejšího denního tisku z 16. října trestní senát litoměřického soudu napařil nejvyšší trest – osm let basy – Janu T. Tedy řidiči litoměřických pekáren, který se na rozkrádání chleba beztrestně podílel několik let, dokud »nespadla klec«. Ostatní spolupachatele zlodějen soud poslal za mříže na různě dlouhou dobu – od pěti a půl roku do osmi měsíců. Součástí rozsudku byla samozřejmě také povinnost nahradit způsobenou škodu.
