Šidili, až skončili v base
O něco víc mně, o něco míň tobě. Tak si v roce 1972 Karel S. (45) a Josef K. (60), družstevníci z bývalého JZD v Příkrém na Semilsku, podělili neoprávněně získaný finanční prospěch ve výši 150 tisíc Kčs. Průměrný plat v ČSSR přitom tehdy činil pouze 2090 Kčs.
Pro srovnání – osobní vůz Škoda 100 stál 45 tisíc korun, Trabant 601 se prodával za 35 tisíc a luxusnější Dacia za 68 tisíc. Jak se Kája a Pepa, zaměstnaní v přidružené výrobě JZD, domohli tak velkých peněz? Docela snadno! Podle dobové zprávy ze 17. srpna 1972 si část faktur od zákazníků prostě nechali proplácet na účet u spořitelny, a jejich zisky tak rostly. Pak nakupovali – osobní auta, foťáky – a spláceli dluhy. Zbylo ještě 17 tisíc na hotovosti, ty si Karel a Josef taky podělili. A potom na ně vlítla hospodářská kriminálka bývalé VB... Soud to vše zhodnotil takto. Oba uznal vinnými z trestného činu nedovoleného podnikání. Karel S. dostal trest v podobě čtyř let v base. Josef K. si »vydělal« o něco méně, a tak ho soud poslal za katr na dva a půl roku. Oba nepodmíněně. Kromě toho jim soud zabavil věci získané trestnou činností, zejména dva osobní vozy
