Řezník fungoval jako lichvář
„Úřadem pro potírání lichvy provedena byla prohlídka v bytě Jana K., řezníka a uzenáře v Praze na Smíchově. Bylo při ní nalezeno v trezoru, ukrytém ve stěně, 412 kusů zlatých desetikorun,“ referoval 12. ledna 1921 deník Československá republika.
Ale kdyby jen to! Dále totiž úředníci v trezoru objevili také 37 kusů zlatých dvacetikorun, 88 kusů tisícikorunových bankovek, 39 kusů pětisetkorunových bankovek a kromě toho ještě cennosti za 150 tisíc tehdejších korun. Čtenář se v cifrách lépe zorientuje, když připomeneme, že v tom roce si například kancelářský úředník vydělal mezi čtyřmi až sedmi tisíci korunami za rok, vyšší úředník okolo dvaceti tisíc korun.
„Na základě zabavené korespondence bylo zjištěno, že K. prováděl manipulace se zlatými penězi a že své jmění při soupisu řádně nepřihlásil,“ psal dále deník.
Řezník zřejmě peníze půjčoval, na což ale neměl potřebná povolení. „Bylo s ním zavedeno trestní řízení a ve věci vede se vyšetřování dále,“ zakončil list svou zprávu. Protože lichva a spekulace byly za dob první republiky přísně stíhány a trestány, musel smíchovský řezník K. počítat s tím, že se mezi své šunky, salámy, krkovičky, paštiky a uzené hned tak nepodívá.
