Synka utopila, sama se oběsila
Do studny na rodinném pozemku v Újezdě u Brna roku 1902 nejprve vhodila Marie M., manželka místního zemědělce, jejich maličkého synka (†11 měsíců), aby tam za ním vzápětí sama skočila. Dítě ve vodě utonulo, jeho vražedkyně se ovšem ze studny zase vyškrábala a ve stodole se poté vícekrát udeřila ostřím sekery do lebky. Nakonec se oběsila.
Její manžel Kašpar M. byl nejprve zatčen a vyšetřován pro podezření z viny na dvojnásobné smrti svých nejbližších u zemského soudu v Brně. Nakonec ale musel být propuštěn, protože se žádného trestného skutku nedopustil. O tragickém případu a jeho rozuzlení tehdy psaly Lidové noviny. Vážení a renomovaní soudní lékaři totiž při zkoumání důvodů smutné kauzy zjistili, »že Marie M. byla dědičně stižena poruchou duševní, že v nejútlejším mládí svém trpívala na silné křečovité záchvaty, dále trpěla nemocí tvrdnutí jater a konečně přeměňoval se jí mozek ve vodu«. V záchvatu nevyléčitelné choroby zavraždila svého synáčka a pak i sama sebe.
Předtím skočila do studny za děckem, ale neutonula v ní. Poté se ve stodole ještě sekla opakovaně sekyrou do lebky. Pak vylezla na žebřík, na trám upevnila smyčku a oběsila se. Soudní lékaři nenašli při pitvě na jejím těle ani jednu známku násilí způsobeného jinou osobou. Brněnské státní zastupitelství proto ukončilo vyšetřování kauzy, která v obci i širokém okolí vzbudila mimořádnou pozornost a rozruch. Zdrcený Kašpar M. byl zbaven podezření a propuštěn na svobodu.
