Žižkovští kapsáři řádili v Horažďovicích
Cestu z Prahy do Horažďovic, čítající přes sto čtyřicet kilometrů, vážilo v roce 1922 kvarteto pražských kapsářů. Místní výroční trh konaný 5. prosince zmíněného roku byl pro opovážlivé poberty vítanou příležitostí k okradení nepozorných rolníků a obchodníků.
Věděli dobře, proč na jihozápad Čech vyrazili. Jejich »akce« byla úspěšná. Štípli totiž nepozorovaně úhrnem 3379 korun. Pak se vrátili domů. Pro lepší představu čtenářů – měsíční mzda u zlínské obuvnické firmy Baťa tehdy činila 664 korun. Podle deníku Československá republika z 2. ledna 1923 byl už na horažďovickém nádraží okraden rolník Josef K. z Dobřína. Když vystupoval z vlaku, srazil mu někdo v tlačenici klobouk. Jakmile se shýbl, aby hučku zvedl, kdosi mu rychle rozepnul kabát a šlohl mu tobolku s 1900 Kč. Kdo to byl, nedokázal K. říci – chmaták zmizel v davu. Naprosto stejnou fintou byl okraden jiný rolník, jehož jméno deník neuvedl. Ten přišel o 1400 korun. A do třetice, hokyně Marie Sch. ze Šimanova pohřešila také svou tobolku. Měla v ní 79 korunek...
Do případu se obuli policejní detektivové a podařilo se jim zjistit identitu opovážlivých dlouhoprsťáků. Všichni bydleli na Žižkově, kde se dali do holportu. Šlo o řeznického pomocníka Richarda V. (27), krejčovského pomocníka Václava R. (26), švadlenu Kamilu V. a nezaměstnanou Antonii H. Inspektoři IV. bezpečnostního oddělení je moc dobře znali jakožto vyhlášené pražské kapsáře. Třem ze jmenovaných se nakonec »výprava« do Horažďovic nevyplatila – Richarda, Václava i Kamilu muži zákona brzy sebrali. Po výsleších je předali zemskému trestnímu soudu. Horší to bylo s Toničkou, ta se někam vypařila. Zda i ji detektivové vypátrali a zatkli, není známo. A jestli v Horažďovicích okradení rolníci a hokyně dostali zpět aspoň část svých peněz? Kdo ví...
