Tři roky loupeživému karbaníkovi

Na lavici obžalovaných před trestním senátem okresního soudu v Ostravě usedl v červenci 1967 jistý A. M. (32). »Východňár« z obce Kusín ve slovenském okrese Michalovce se před časem vydal do více než čtyři sta kilometrů vzdáleného »města uhlí a oceli« údajně za prací. Živil se tam ale všelijak a nakonec byl obžalován a také souzen pro loupež.
O tom, co vlastně A. M. spáchal, psal deník Rudé právo 30. července uvedeného roku. Začalo to tím, že se v naději na bezpracný zisk pustil do hazardní karetní hry. Prokleté »čertovy obrázky« mu ale štěstí nepřinesly. Právě naopak. Hrál a prohrával, až nakonec prohrál docela všechno, co u sebe měl. Kolik peněz musel oželet, to Rudé právo neupřesnilo. Uvedlo jen, že »větší sumu«. Pro A. M. to byla tvrdá rána... V žilách tohohle chlapíka od Zemplínské Šíravy ovšem proudila kurážná krev, a tak rovnou vyzval šťastnějšího výherce, ať mu prachy kouká vrátit. A to po dobrém... O něčem takovém nechtěl úspěšný soupeř ani slyšet, a tak došlo na pěsti. Pak A. M. přitvrdil a přešel ke kopancům.
Karty hrál chasník ze Slovenska mizerně. Fyzická převaha ale byla na jeho straně, takže si od zmláceného protivníka vzal nejen všechno, co prohrál, ale ještě sedm stokorun navíc. Pro představu čtenářů – za 700 Kčs se dal tehdy pořídit třeba pánský vlněný oblek a k tomu dámský vlněný plášť. Pro kriminalisty ostravské Veřejné bezpečnosti nebylo velkým problémem karbaníka, lupiče a rváče v jedné osobě zatknout a pohnat k odpovědnosti. Soud mu pak všechno spočítal a »ocenil« řádění A. M. nepodmíněným trestem. Karty si ničemník mohl zahrát leda ve volném čase se spoluvězni v base. Strávil tam tři roky.