Nevěrnici probodl ševcovským knejpem
Pražský švec František B. usmrtil 15. prosince 1900 svou paní Albínu (†17), jež už pět měsíců nosila pod srdcem děcko. Obuvnickým nožem řečeným knejp ji bodl do hrudi a ostří jí proťalo aortu. Přesto ho soud v lednu 1901 osvobodil – jedenáct porotců totiž hlasovalo proti žalobě ze zabití, jen jeden pro vinu.
Proces sledovala spousta Pražanů a verdikt soudu přivítali bouřlivým jásotem. Proč? Inu, zatímco František manželku upřímně miloval, Albína byla takříkajíc děvče do větru. Ba nechala se slyšet, že se vdávala »jen ze zlosti«. U soudu se propíraly její milostné aférky. Na svůj hodně mladý věk a na puritánskou dobu, kdy žila, jich měla dost. Zkrátka a dobře – sex jí dělal dobře, a tak se oddávala radovánkám s nejedním mužem. Jednou ji František přistihl s jistým Emilem D., a to v parčíku na Smíchově. Právě s ním měla Albína známost ještě nedlouho před svatbou. Dvakrát ji manžel zpolíčkoval.
Jak sám vypověděl, »ponejprv proto, že byla hrubá, a podruhé, že se opila a udělala ostudu«. Albína ho vždy odprosila a on jí odpustil... Fatálního dne roku 1900 zastihl František manželku po návratu domů z hospody v setmělém pokoji. Co viděl, to mu stačilo. Žena se právě hubičkovala s jejich podnájemníkem, studentem Janem S. V obuvníkovi vzkypěla krev a nevěrnici probodl knejpem. Prchajícího študáka pak bodl dvakrát do zad. Obhájce před soudem vykreslil mrtvou Albínu v tak temných barvách, že se porota i veřejnost postavily jasně na stranu obžalovaného Františka. Osvobozující verdikt soudu se pak dokonce oslavoval v pražských ulicích.
