Ze smrti druha se pomátla: Týdny jeho mrtvolu krmila polévkou, sušenkami a čajem!
S klackem v ruce se postavila Alma H. v prosinci 1966 příslušníkům Veřejné bezpečnosti, když na opakované žádosti nájemníků přišli zjistit příčinu neskutečného zápachu v domě na Praze 2.
Nález policistům vyrazil dech. Na slamníku v bytě Almy H. ležel mrtvý muž. Dolní polovinu těla měl přikrytou peřinou, v obličeji už chyběly oči, přičemž v očních důlcích se to hemžilo larvami much. Hlavu měl nebožtík posypanou moukou. Zápach se skoro nedal vydržet…
To, co muži zákona od Almy H. slyšeli, je vedlo k přesvědčení, že mají co do činění s psychicky nemocnou ženou. Tvrdila, že původně na slamníku ležel její druh Stanislav V.
Když však šla pro uhlí, někdo Standu vyměnil za jí neznámého muže. Protože si nevěděla rady, přikryla ho peřinou, krmila ho polévkou, sušenkami a čajem. Odmítala vzít na vědomí, že má v bytě nebožtíka.
Pitvou se zjistilo, že mrtvý je skutečně Stanislav V., který zřejmě zemřel na mrtvici. Alma H. byla už v dubnu 1954 částečně zbavena svéprávnosti, vystřídala pak několik opatrovníků. Nešťastnice putovala na psychiatrii.
A protože nedošlo ke spáchání trestného činu, skončil vyšetřovací spis v hloubi policejního trezoru.
