Cestování: Socha svobody - Do New Yorku připlula před 124 lety!
I ten, kdo ve Spojených státech nikdy nebyl, ji zná – z filmů, fotek i literatury. Socha svobody, která už víc než 100 let střeží ostrůvek Liberty Island na okraji New Yorku, je zkrátka symbolem. A to nejen celé Ameriky, ale i důležitých životních hodnot jako jsou nezlomná píle, přátelství a vytrvalost. Příznačně, z ozdoby na hlavě se sedmi paprsky, z nichž každý zastupuje jeden světový kontinent, se odtud každý může rozhlédnout nejen na největší město USA, ale i na širý oceán.
V roce 1776 započal v Americe dlouhý a lítý boj, během něhož si zdejší obyvatelé chtěli vydobýt svobodu. Stanuli v něm proti Britům, svým kolonizátorům. V seči, která později vstoupila do historie jako Bitva o nezávislost, umíralo mnoho nevinných... A jediní, kteří vyčerpanému národu přispěchali na pomoc, byli Francouzi. I s jejich pomocí nakonec Spojené státy v roce 1783 zvítězily a svět musel uznat jejich samostatnost. Američané nikdy nezapomenou, kolik lidí v boji o nezávislost padlo, ani na to, kdo jim stál po boku, když celý svět před bitvou raději zavíral oči – to mimo jiné i díky soše Svobody.
Dvoumetrový prst
Francouzi jim totiž sochu darovali při příležitosti 100. výročí počátků bojů o nezávislost. Ale vezměme to popořádku… Monumentální dílo se rodilo pod rukama francouzskému sochaři Frédéricu Augustu Bartholdimu. Než byl vyroben skutečný originál, vznikly tři menší modely. S každým z nich velikost „dámy s pochodní“ rostla, aby nakonec dosáhla neuvěřitelných rozměrů. Spolu s podstavcem měří 93 metrů. Váží téměř 225 tun a pouhý ukazováček je dlouhý 2,4 metru. U nohou Svobody leží rozetnutá pouta tyranie. A není bez zajímavosti, že autorem vnitřní konstrukce je Gustave Eiffel, stavitel, který vybudoval i Eiffelovu věž v Paříži… Dodnes ale panují dohady, kdo stál při návrhu Bartholdimu modelem. Dvě nejpravděpodobnější teorie tvrdí, že to byla buď jeho matka Charlotta, nebo vdova po světoznámém výrobci šicích strojů Isaaku Singerovi Isabella Eugenie Boyerová. Ať tak, či tak, Svoboda byla v roce 1886 (17. července, na 100. výročí bitvy o nezávislost) v Paříži předána americkému velvyslanci, rozebrána na 350 dílů a po moři dopravena do New Yorku. Tam ji sestavovali několik měsíců. Světlo nového kontinentu pak spatřila v říjnu téhož roku.
Zelená i zlatá
Socha je propracována do nejmenšího detailu. Pochodeň má představovat poučení a osvětu. Ozdoba na hlavě se sedmi paprsky zase všechny světové kontinenty. V levé ruce drží postava knihu, která symbolizuje Prohlášení nezávislosti. A zmíněné rozetnutá pouta jsou synonymem pro svobodu. Ani místo, kde monumentální dílo stojí, nebylo vybráno náhodou. Zvolil si jej sám Bartholdi – prý proto, aby vítala Američany při návratu z dálných cest. Možná vás překvapí, že zelená barva sochy je dílem působení přírody. Je totiž původně z mědi, která ovšem vlivem větru a deště zkorodovala. Zato pochodeň sochy, zářící do daleka, byla při generálních opravách v roce 1986 pokryta 24karátovým zlatem, aby nikdy nevyhasla. V podstavci sochy Svobody, která byla v roce 1984 zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO, se dnes nachází muzeum dějin přistěhovalců. Po schodišti se odtud dá vystoupat až ke koruně, odkud se naskýtá úžasný pohled na město.
Kam se ještě v New Yorku podívat? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 4.