Bez dárků to nešlo ani v dobách minulých...
Vánoce jsou od nepaměti považovány za nejkrásnější svátek roku. Těší se na ně všechny věkové kategorie. Děti se už nemůžou dočkat dárečků, dospělí zas dobrého jídla a ti nejstarší mají radost, že tráví chvíle v kruhu své milované rodiny. Jenže tak jako všechno, i Vánoce se v průběhu let měnily. Zatímco před sto lety se lidé řídili spíš pranostikami a pověrami, dnes se můžeme přetrhnout u úklidu či nákupů. Možná proto nastal ten pravý čas si připomenout, o čem svátky klidu a pohody jsou.
Bez dárků by to nešlo
Kromě sladkostí se všichni odjakživa těšily i na dárky. Už ve starém Římě si dávali dárky a od 16. století byly symbolem přátelství a lásky. Vždy však spíš o nějakou maličkost darovanou ze srdce. Před sto lety, kdy se hospodářská situace v Československu zlepšila, holčičky toužily po panenkách a chudší děti dostávaly vystřihovánky s panenkami. Kluci zase chtěli plechová zvířátka na klíček a cínové vojáčky. Když se v roce 1925 na trhu objevila stavebnice Merkur, bylo jasné, po čem toužil každý mladý muž. Později to, co chtěl mít doma nejen každý kluk, ale i tatínek, byla autodráha. Retro muzeum Praha jí letos vytvořilo speciální expozici. Cena autodráhy se přitom tehdy šplhala k výši polovině tehdejšího platu! Mezi nejžádanější dárky v 70. a 80. letech dále patřily lyže nebo kolo.
Nezapomenutelné tradice
Naši předkové dodržovali nejrůznější vánoční tradice. Některé nám dnes můžou připadat trochu bizarní, ale oni věřili v jejich sílu.
Rozkrajování jablíčka: Pokud v rozkrojeném jablíčku najdeme hvězdičku, rodina bude po celý rok oplývat štěstím. Pokud se v něm objeví kříž, znamená to, že někdo v rodině do roka umře. Hospodář pak vzal 12 jader z jablek a vhodil je do misky s vodou. Kolik jadérek vyplavalo na hladinu, tolik suchých měsíců mělo v příštím roce přijít.
Házení střevícem: Jestliže špička boty směrovala ke dveřím, znamenalo to, že holka půjde z domu a do roka se vdá. Když však po hodu špička pantofle neukazovala na dveře, hrozilo, že dívka vhodná na vdávání zůstane na ocet.
Lití olova: Tato zvyklost se zrodila před mnoha tisíci lety u starých Keltů. Postup je následovný. Při lití olova do vody myslete na to, co vás na budoucnosti zajímá a na co se například nejvíce těšíte. Před tím, než začnete věštit, můžete také sami sobě položit konkrétní otázku, na níž vám odlitek pomůže nalézt odpověď. Rovné čáry symbolizují spokojený a klidný život. Vlnité naopak mohou v budoucím roce znamenat nejasnosti, duševní zmatky a neklid. Pakliže na svém odlitku odhalíte tvar půlkruhu, zpozorněte. Může totiž znamenat falešného přítele nebo odloučení od milované osoby. Uzavřený kruh zase napovídá, že vás potká neočekávané bohatství či finanční zisk. Spatříte-li dva nebo více kruhů pohromadě, můžete se v následujících měsících těšit na svatbu, štěstí a blahobyt.
Plovoucí skořápky: Skořápka z vlašského ořechu se svíčkou na hladivě vody může hodně prozradit. Musí se ale dodržovat určitá pravidla. Nejdůležitější je zejména to, aby si každý svou lodičku vypustil na hladinu sám. Zůstala vaše lodička po vypuštění na vodu u břehu? Pak vězte, že vás v příštím roce nečekají žádné větší změny. Naopak, pokud lodička urazí pořádný kus cesty a dopluje až na druhý břeh lavoru či vany, dosáhnete toho, po čem jste toužili nebo se vydáte na úspěšnou cestu. Byla-li její cesta bezproblémová, ani vy nebudete muset překonávat žádné větší překážky. Její potopení ovšem znamená, že se vaše kýžené cíle v blízké budoucnosti nevyplní. Skořápky plující vedle sebe symbolizují, že ti, kteří je na vodu vypustili, vytvoří v následujících měsících skutečně pevný vztah. A utvoří-li se kolem jedné ze skořápek kruh z ostatních lodiček, dotyčný bude v budoucnu potřebovat pomocnou ruku a ochranu.
Více po tom, jak naši předkové slavili Vánoce najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 51.
