Martin Řezníček učí, jak naslouchat hlasu svého těla...
Být zdravý, po tom touží každý z nás. Pro jeho udržení je však potřeba něco udělat. Stále se mluví o důležitosti preventivních prohlídek u lékaře, správné životosprávě a pohybu. Martin Řezníček, který se už 25 let věnuje studiu východních filozofií a alternativního přístupu ke zdraví se zaměřením na tradiční čínskou medicínu, k tomu přidává ještě jednu důležitou věc, na kterou mnohdy zapomínáme. Naslouchat hlasu svého těla! To nám totiž dává signály, že něco není v pořádku, dlouho před tím, než onemocníme. Jak se naučit je vnímat a dešifrovat?
Když jsme u té stravy, co by podle vás rozhodně nemělo chybět v našem jídelníčku? A je lepší stravovat se pouze plodinami, které pocházejí od nás, nebo si můžeme dopřát i něco exotického?
„Strava je to něco, co může každý z nás změnit hned teď, dnes večer nebo zítra ráno. Nemusí čekat, až dorazí zásilka bylin nebo na akupunkturní sezení s terapeutem. Není důležité jen, co jíme, ale také kdy a jak. Slezina (v TČM tím myslíme tu část organismu, která jídlo transformuje na čchi, ne pouze orgánovou slezinu) miluje pravidelnost a nesnáší nic, co ji zvlhčuje, zahleňuje, zachlazuje či jinak zraňuje. Nejspolehlivěji to dělá kravské mléko a výrobky z něj, cukr a taky sladké. Strava by měla dále být vyvážená a pestrá a měla by obsahovat základní potraviny. To, co projde technologií výroby, ztrácí svou přirozenou čchi. O důležitosti snídaní jsem se již zmínil. Lokální potraviny jsou vhodné, nicméně pestrost stravy je důležitější. Můžeme si dopřát tropické ovoce, ale respektujme jejich vlastnosti. Každá potravina (i bylina) má svou povahu, tedy efekt, který vyvolá v těle: chladivý, svěží, neutrální, teplý a horký. Křen má například povahu horkou stejně jako chilli, salátová okurka je naproti tomu svěží povahy. Většina tropického ovoce zachlazuje. Když si ho dám v létě, v jangové fázi roku, je to v pořádku. Když dětem nakoupím kiwi a pomeranče k Mikuláši, tedy v zimě v jinové fázi roku, je to nesmysl, prokážu jim medvědí službu a oslabím jejich slezinu, byť »to má v sobě hodně vitamínu C«.“
Na jaře a na podzim má řada lidí potřebu tzv. detoxikovat organismu. Jak na to pohlížíte vy?
„V TČM každý zdravotní problém je buď z nedostatku (prázdnoty), nebo z nadbytku (plnosti). Když budete mít angínu a horečku, je to nadbytek. Přeženete to s antibiotiky, zbavíte se angíny, ale zůstane únava a třeba průjem. To už je nedostatek. Většina lidí se nachází spíše v nedostatku, jsou unavení, a když začnou s detoxikací, odejde i to dobré. Proto opakuji v souladu s TMČ, že je smysluplnější dostat organismus do rovnováhy, protože je sám o sobě naprosto úžasný a dokáže se o sebe postarat sám, jen mu k tomu dejme šanci.“
Co tedy můžeme ještě pro své tělo udělat před blížící se zimou?
„Podzim i zima jsou jinové fáze. Měli bychom postupně zvolnit, přeřadit na nižší rychlostní stupeň, svou pozornost již více směřovat dovnitř. Pečovat o tepelný komfort, dopřát si dostatek spánku a shromažďovat energii. Co myslíte, že je jarní únava, mnohokrát propíraná v médiích? Čistě, že nežijeme v souladu s ročními obdobími.“
Co považujete za největší problém pro naše tělo?
„Opět se vracím k rovnováze. Jang se střídá s jinem, aktivita (jang) musí být nahrazena odpočinkem (jin). Velmi často potkávám lidi, kteří jsou celý den v zápřahu v práci, potom běží do fitka, kde se úplně zničí a myslí si, že dělají dobře. Tak to jde den za dnem. Náhle přijde nemoc nebo úraz, který je konečně donutí chovat se jinově. Zkrátka organismus si odpočinek vynutil, když to nejde jinak.“
A co všudypřítomný stres? Jak se s ním vyrovnat?
„ Jistě, všude kolem je velké množství vzruchů útočících na nás prostřednictvím smyslů, které odvádějí naši pozornost. A kam jde pozornost, tam směřuje energie. Jen na nás je však rozhodnutí, čemu věnujeme pozornost, tedy vlastní čchi. Když se podaří nenechat se zatáhnout do každodenních dramat, udržet si odstup, nadhled, zůstat ve svém středu, nejlépe ještě s humorem, jsme na dobré cestě.“
Těmi vzruchy myslíte například moderní technologie?
„Ano, to jsou přesně ty nástroje, které lákají naši pozornost a velmi úspěšně. Ta už několikrát zmiňovaná rovnováha je důležitá ve veškerém našem konání. Tedy i v používání moderních technologií.“
Měla by se nějakým způsobem lišit péče o tělo ženy, muže a dítěte? A v čem?
„Rozhodně ano, zejména to platí pro děti. Typicky to vidíme u stravování, kdy děti příliš rychle převádíme na dospělou stravu a jejich trávicí trakt ještě není v plné síle. Potom se divíme, kde se náhle berou alergie. Rozdíl mezi ženou a mužem samozřejmě je také, říká se, že podstatou ženy je jin a krev, podstatou muže je jang a čchi. I toto lze zohlednit ve stravě a v každodenním žití. U ženy je blahodárné, když sladí své aktivity i jídelníček se svým menstruačním cyklem, mnohé zdravotní problémy se tím odstraní.“
Co však pro své tělo udělat všichni, aby nám v něm bylo lépe?
„Naslouchat mu a starat se o něj na všech třech úrovních (fyzické, energetické i duchovní), být na sebe hodní, radovat se, užívat si všechny aspekty žití, tančit a zpívat i v dešti, nepodléhat příliš okolním trendům a vlivům, zůstat ve svém středu a v přátelském vesmíru, protože tam je za každých podmínek dobře. A když je dobře uvnitř, promítne se to i do našeho okolí. Hezky se to řekne, hůře udělá. Vyplatí se však na tom neustále pracovat.“
Celý rozhovor čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 47.