Tajemné menhiry i viklany objevíte také na našem území...
Jen málokteré odkazy našich předků vyvolávají tolik otázek, jako menhiry. Jejich původ totiž dosud není zcela zřejmý. Nelze ovšem pochybovat o tom, že prostranství, kde se tyto kamenné útvary nacházejí, jsou nabita energií. Pokud vás tedy láká trocha tajemna, vydejte se tedy s námi po Česku nejen za těmito magickými balvany, ale i za působivými viklany…
Jak je rozpoznat?
Menhiry jsou kamenné stély, které vztyčovali lidé už od 4. tisíciletí před naším letopočtem. Důvod není úplně jasný, pravděpodobně ale sloužily jako oltáře při různých rituálech. Nejvíce se jich nachází na území francouzské Bretaně a ve Velké Británii. Oproti tomu viklany lze charakterizovat jako kamenné bloky, které vznikly zvětráváním původní horniny v místě, kde se nacházejí, a člověk s nimi nijak nepohyboval.
Klobuky: Kamenný pastýř v poli
Uprostřed pole, zhruba kilometr severozápadně od obce Klobuky na Kladensku, se k nebesům tyčí nejvyšší menhir na našem území. Jedná se o tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, jehož původ obestírá tajemství. Má se ale za to, že jej zde vztyčili Keltové, protože v okolí byla odkryta řada keltských hrobů. Klobuckému balvanu se říká Kamenný pastýř. To proto, že kdysi kolem něj stávalo celé zkamenělé stádo, které ale muselo ustoupit orbě. Není bez zajímavosti, že místo vyzařuje silnou pozitivní energii, která prý dokáže posílit a ochránit nejen lidi, ale i zvířata a rostliny.
Viklany u Žihle: Jak houby po dešti
Při procházce žihelským lesem na severním Plzeňsku neminete působivé skalní „městečko“ z žulových balvanů. Ty na první pohled vypadají trochu jako houby, ovšem zdání může klamat. Dva útvary totiž byly, údajně kvůli svému tvaru, pojmenovány Bába a Dědek. Všechny kameny jsou přes 10 metrů široké a 5 metrů vysoké a před miliony let je do oblasti „zavlekl“ ledovec. Přímo z obce Žihle sem turisty zavede žlutě značená turistická trasa.
Více menhirů najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 24.