Monika Bagárová (30): Nechci už promrhat jediný den!
Poté, co se po soutěži Česko slovenská SuperStar úspěšně prosadila na české hudební scéně a její kariéra zpěvačky prudce stoupala, si svoji pozici i po letech stále drží. Monika Bagárová (30) si ale tu a tam ráda zabrousí do jiného oboru, jako třeba nedávno, kdy nadabovala postavu Sky v rodinném filmu Sneaks, který právě běží v kinech. V soukromí je maminkou dnes pětileté dcery Rumii, kterou má s bývalým partnerem, profesionálním bojovým sportovcem Machmudem Muradovem (35). Momentálně je zpěvačka šťastná po boku partnera Leonarda Lekaje (33), se kterým společně žijí už tři roky. Pro co se Monika nedávno rozhodla? Čím si prochází? A jak se jí nyní daří?
Moniko, byla postava Sky vaše první zkušenost s dabingem?
„Ano, první. Ale vlastně mi to dost připomínalo studio, ve kterém nahrávám písničky. Moc se to nelišilo, kromě toho, že u dabingu byla i televize a paní s kamerou, která natáčela materiál na promo toho filmu, což bylo pro mě trošku stresující.“ (směje se)
Příběh filmu, ve kterém hrají hlavní roli designové tenisky, se trošku vymyká tradičním tématům pro děti. Přijala jste nabídku hned?
„Je to natočeno jako pohádka, tak jsem si říkala, že to nemůže být nic záporného, co by mělo vyvolat v lidech negativní pocit, a tak jsem na nabídku v podstatě hned kývla. S Ruminkou jsme se pak šli do kina na výsledek podívat, těšila se, že mě tam uslyší.“ (usmívá se)
Dabovala jste současně i s vaší sestrou. Jaká byla vaše spolupráce
„Nabídku jsme dostaly rovnou obě, protože jsme měly dabovat dvě tenisky, blízké kamarádky, tak aby to mělo tu opravdovost. Ale nakonec jsme nedabovaly ve stejný den. Když jsem do studia přišla já, tak Natálka už to měla hotové. Nesešly jsme se v termínu. Nebyly jsme ale jediní sourozenci, ve filmu dabovali například i sourozenci Bendigovi.“
Jste si se sestrou blízké?
„Ano, jsme si blízké odmalička. Jen kvůli tomu, že já už mám dceru, tak mám program trochu jiný než Natálka. Ta děti ještě nemá, proto žije trošku mladistvější život, založený na kamarádkách, kdy se ještě nemusí přizpůsobovat dítěti. Ale hodně času tráví i s Ruminkou.“
Jste vytížená zpěvačka, partnerka, maminka… Zbývá vám čas, který věnujete sama sobě?
„Musím popravdě říct, že posledního půl roku jsem se na sebe hodně zaměřila. Dřív jsem nedokázala cvičit pravidelně, nebavilo mě to, teď ale minimálně třikrát týdně cvičím a začala jsem se o své tělo hodně zajímat. Když jsem byla mladší, tak jsem v tom viděla jenom postavu, ale teď cvičím především pro své zdraví. Vnímám, že tělo se potřebuje hýbat, aby dobře fungovalo a bylo mu dobře. Zároveň mi cvičení dává dobrý pocit, pomohlo mi nejen fyzicky, ale také psychicky. Mimo to jsem začala docházet na lymfatické masáže madero. Můžu znovu obléct velikost, kterou jsem už nemohla nosit, a vlastně už potřebuju každý den mít nějakou aktivitu, kde sama sebe posunu dál. Využívám hlavně čas, když je dcera ve školce nebo u babičky a dědečka, ale občas jde i se mnou. Už se nevymlouvám, že se mi ráno nechce, že jsem unavená… I když jsem na to přetížení už také samozřejmě doplatila a skončila pak na anbitiotikách. Člověk musí nechat tělo taky odpočinout. Je ale potřeba si dát nějakou pravidelnost a věnovat se sobě, je to moc důležité.“
Štíhlou postavu jste podědila v genech?
„Určitě taky, já jsem to opravdu dřív neřešila. Jedla jsem klidně ve fast foodu a řešila jsem hlavně, aby byli všichni spokojení kolem mě, ale sobě jsem moc nedávala. Teď jsem ale všechno změnila. Cítím se líp, cvičím, pravidelně doplňuju vitamíny a do toho jsem mámou na plný úvazek, zpívám, věnuju se hudbě. Snažím se dát zkrátka do kupy. Nechci už promrhat ani jediný den. A nechci si večer říct, že jsem dělala věci, které dělat nechci.“
Změnila jste i způsob stravování?
„Taky. Občas samozřejmě něčím zhřeším, to zase ano, ale už přemýšlím, co jím, záleží mi na tom, co tomu tělu dávám, nechci ho například zahrnovat cukry. Kvalitní a vyvážená strava jde ruku v ruce s cvičením.“
Režim, který jste si nastavila, evidentně funguje. Co byste doporučila ženám, které chtějí také udělat něco se svým tělem a být spokojené?
Nejen to čtěte v tištěném APŽ číslo 22.
