Jiřina Bohdalová (93) - 24 hodin v umělém spánku!

Opět bojovala o svůj život. Jiřina Bohdalová (93) se v poslední době za zdi nemocnice podívala víckrát, než by si přála. Po loňské otravě masem prodělala před několika dny náročnou operaci štítné žlázy. Ta se jí zvětšovala a oblíbená herečka nemohla dýchat. Náročný zákrok podstoupila v pražském Motole. Její dcera Simona Stašová (69) prozradila, že jít do hluboké narkózy a riskovat v 93. letech svůj život se rozhodla její maminka sama a dobrovolně! Byla přitom 24 hodin v umělém spánku a v ohrožení byly i hlasivky.
Hlasivky v ohrožení
Profesor Neužil má radost, že vše proběhlo hladce. Když totiž popsal, co všechno herečce hrozilo, není divu, že se sama rozhodla pro okamžitý zákrok. Museli jí vzít oba laloky štítné žlázy, protože byly prý velké jako pěst. Bez operace by totiž zřejmě dlouho fungovat nemohla. „Jiřina najednou začala být nízkotlaková, protože laloky štítné žlázy utlačovaly nervový pleteně. Šla nám do kolapsu, ten život nestál za nic. Prostě bez té operace by to nešlo,“ vysvětlil Neužil. Když jí sám před časem vyšetřoval, až se zděsil, co se to se štítnou žlázou herečky děje. „Nechal jsem udělat nezbytná vyšetření. Udělali jsme cétéčko a PET vyšetření – pozitronovou emisní tomografii kvůli nádoru. Když jsem viděl výsledek, zhrozil jsem se, jakou dráhu to za půl roku vzalo! Poslední CT vyšetření měla v dubnu 2024 a tam to měla ještě malinký. A teď nádory byly fakt velikánský!“ prozradil Neužil. Nádory se sunuly až pod hrudní kost a začínaly Bohdalovou dusit. Chtělo to tedy operaci a ORL specialistu, aby herečka nepřišla nejen o svůj život, ale i o to profesně nejcennější, co má a to svůj hlas. Jiřina Bohdalová kromě jiného propůjčila svůj hlas Rákosníčkovi, na kterém vyrůstalo několik generací dětí. Nyní hrozilo, že by o svůj hlas mohla přijít. „Hrozilo, že jí budou muset dát výztuž do trubice a že přijde o hlasivky,“ děsil se Neužil. Nakonec však všechno dobře dopadlo a Bohdalová se zotavuje.
Je jako kočka
Jiřinu Bohdalovou jen tak nic nesloží, ta má tuhý kořínek, a to je dobře. Uvědomuje si, že operace, kterou podstoupila, byla velmi náročná a že opět utekla hrobníkovi z lopaty. Jen co se probrala, ihned děkovala všem lékařům, kteří se o ni starali. „Vím, že to byla náročná operace, komplikovaná, ale zvládli to mistrovsky! Cítím se dobře, sbírám síly a jsem šťastná, že to mám za sebou. Už mě to tu ale štve! Už mám toho dost,“ řekla se smíchem a humorem sobě vlastním Bohdalová s tím, že už by chtěla jít domů za svojí fenkou Růženkou. Komu ale také padl kámen ze srdce, byla dcera herečky Simona Stašová. Ta o svoji maminku měla velký strach. V hloubi duše ale věřila, že opět všechno dobře dopadne. „Máma je kočka. Ve skoro 94 letech šla do hluboké narkózy a rozhodla se sama. Bylo to hop nebo trop a je to hop,“ řekla Stašová. Jiřina Bohdalová přitom jen v září pobyla nějaký čas v nemocnici, kdy musela být hospitalizována kvůli vážné střevní infekci. Dostávala tehdy antibiotika a její stav se zlepšil natolik, že se opět vrátila k práci. I tehdy mluvila o sobě jako o kočce. „Vždy se vše vrátí k dobrému. Já jsem kočka, která se ze všeho vylíže,“ řekla tehdy herečka. Před tím pro změnu prodělala plicní embolii a skončila na kyslíku. Do toho si bolestivě hnula páteří a kvůli zlomenému obratli měla problémy s chůzí. Kvůli chřipce zase ležela na kapačkách. Ale ani to Bohdalovou nesložilo na kolena. Nyní se už těší, až se vrátí domů a svým vnukům uvaří něco dobrého. Chce se také co nejdříve vrátit k práci. Mrzí ji, že musela kvůli operaci zrušit natáčení pro Českou televizi. A také je s ní zrušen začátkem února večer v Divadle Lucie Bílé. Ale v prodeji jsou už vstupenky na březen, kdy se Bohdalová již plánuje podělit s diváky se svými historkami. Má přitom jen jediné předsevzetí – dávat si závazky na každý den. To je totiž to, co ji drží při životě. „Připomínám si a to opravdu každý den a pravidelně, co mě čeká. Uklidit šuplata, vyžehlit, zalít kytky, utřít prach, vyprat, pověsit prádlo. To jsou moje ta moje předsevzetí, moje plány. Ten zbytek nechávám na těch mladších,“ vysvětlila Jiřina Bohdalová.
Celý článek v tištěném APŽ číslo 5.