Veronika Freimanová (68) - Proč jí docházejí síly?
Každá matka je hrdá na svoji rodinu a určitě by se s ní ráda pochlubila. A touha sdílet radost se ještě stupňuje s příchodem vnoučat. Jenže Veronika Freimanová (68) to má jinak. Herečka, kterou diváci naposledy viděli v seriálu ZOO jako ředitelku Marii Roklovou, dostala zákaz o příslušnících své rodiny mluvit. Kdyby i něco prozradila, komedie by to vzhledem k tomu, čím si v životě prošla, zřejmě nebyla.
Čekali na probuzení
Možná to nejhorší bylo hereččino zjištění, co všechno o svém muži nevěděla. „Když mé manželství skončilo, vyslechla jsem si, bohužel, o svém muži mnoho příběhů, o kterých jsem neměla ani tušení. Je vtipné, co člověk všechno neví,“ přiznala s tím, že netušila, jak byla celý život naivní. Byla prý vychovávaná v černobílém prostředí. „Moji rodiče v sobě měli zakódováno, že je ostrá čára mezi dobrým a špatným. Dělali vše jeden pro druhého a jejich život se odehrával především kolem rodiny. Táta pocházel z rozvedeného manželství. Tím pádem pro něj neexistovalo, že by institucí rodiny něco mohlo otřást,“ vysvětlila herečka, která se také snažila zachovat rodinu tak dlouho, jak jen to šlo. Už se dokonce na to, jak před vším zavírá oči, nemohli koukat ani lidé z jejího okolí. „Uvědomila jsem si, že jsem kolem sebe měla mnoho kolegů a přátel, kteří trpělivě čekali, až se probudím z toho »zlého snu«,“ svěřila s tím, že se změnila a už na rady svých přátel opravdu dá. Svým dvěma dcerám Tereze (37) a Markétě (30) však přes to všechno rady do života, co se týká mužů, nedává. Na vlastní oči obě totiž viděly, jak to celé bylo. „Myslím, že dcery jsou po zkušenostech z naší rodiny do života dobře vybaveny. Názorný příklad je asi, bohužel, lepší než vysvětlování. Prošly si svým,“ tvrdí herečka. I proto zřejmě nechtějí, aby o nich a především jejich životech máma veřejně nemluvila.
Docházejí jí síly
Starší Tereza z Freimanové udělala babičku a herečka si tedy užívá úplně jinou roli. Nedalo jí to a přece jen něco o své vnučce Elle (6) prozradila. Brzy s ní prožije velkou událost. Holčička totiž jde do školy. „Už má tašku a do školy už odchází asi měsíc s tím, že jde do školy. Snad jí to dlouho vydrží,“ směje se Freimanová, která vnučku stihne vzít i na dovolenou. Koncem prázdnin si to společně užijí. „Vyšel na nás čas právě na konci srpna a musíme ji brzy vrátit, protože právě jde v září do školy,“ vysvětlila herečka. Sama byla na dovolené už v červnu, a to v Řecku. Zmizela k moři i se svým manželem architektem Vladimírem Boučkem (69), za kterého se provdala v roce. Dovolenou v půlce června si plánuje již roky. „Dávám si to vždy i do smluv k natáčení a hraní. Je to nejlepší počasí a většinou už jedu na doraz,“ přiznala herečka, která se snaží šetřit svoje síly. U moře plave a čte. To je pro ni dokonalý relax. Dokonce se jí nestýská ani po práci. I ze seriálu ZOO odešla prý právě včas. Natáčení bylo pro ni náročné a už dlouhé. „Původně to byl projekt na rok. Po roce to byl projekt na dva roky a dál. Bylo to hrozně hezké, ale myslím si, že jsem to ukončila včas,“ přiznala. Freimanová hraje teď ve třech představeních, a rovnou se třemi muži. S Rudolfem Hrušínským (77) v komedii Bosé nohy v parku, s Vladimírem Kratinou (72) Dokud nás milenky nerozdělí a s Petrem Nárožným (86) si můžou diváci vidět v Milionovém údržbáři. „Víc představení nemám a ani nechci. Tyhle tři mužské mám ráda a vím, proč to hraju. Přes léto budu hlavně odpočívat, ale hned po prázdninách mě čeká práce s Jirkou Strachem, na kterou se těším,“ prozradila Freimanová. Na podzim má program herečka také jasný. Bude se prý dívat na StarDance. Jednou se dokonce mluvilo o tom, že bude jednou ze soutěžících. Měla tančit v řadě, kde soutěžila i Veronika Žilková (62). Jenže nedopadlo to. „Asi čtyřikrát jsem odmítla nabídku, abych tam soutěžila. Na to bych neměla. Taneční soutěž by mě asi zabila,“ přiznala. Ví, jaká dřina je tancování, a netroufá si na to. Klaní se před všemi kolegy, kteří do toho šli. Po fyzické stránce by to podle svých slov nedala, i když vypadá stále výborně a zdá se, že má energie na rozdávání.
Celý článek v tištěném APŽ číslo 33.
