Josef Vágner (34): Táta je pořád největší kritik!
Je synem muzikanta a skladatele Karla Vágnera (82), pěvecká kariéra ho tak nemohla minout. Řeč je o Josefu Vágnerovi (34), kterého znáte nejen z muzikálů Divadla Broadway, ale třeba také z koncertní show Muzikály Naruby. Po republice cestuje i se svým vlastním programem, a tak mu na odpočinek moc času nezbývá. Volné chvíle šetří hlavně pro rodinu. Před šesti lety se na Krétě oženil s Němkou Marlene, se kterou nyní mají dvě dcery, šestiletou Amélii a tříletou Jasminu. Sám zpěvák pochází ze šesti sourozenců, z nichž Anna je jeho vlastní sestrou. Když práce dovolí, věnuje se kutilství, chalupě a miluje vodní sporty. Co Josef řekl o svém otci? Proč se ženil v Řecku? A jaký je táta?
Pepo, jak trávíte ty letošní prázdniny?
„Prázdniny mám hodně pracovní, z čehož mám samozřejmě radost, ale zároveň se snažím pořád myslet na to, že se potřebuju věnovat i rodině. Takže už v průběhu plánování léta hledám nějaké skulinky. Jednou z nich byla svatba mojí sestry v Rakousku, kam jsme s rodinou před několika dny vyrazili. To byla moc příjemná událost. A druhou skulinku jsme si se ženou udělali v srpnu pro sebe. Dcery nám už trochu povyrostly, takže to zvládnou bez nás. Na dva týdny je odkládáme a s kamarády vyrazíme na Island, kde si půjčíme offroadové auto, na kterém je stan, a budeme cestovat.“
To zní skvěle. A co ta pracovní část prázdnin?
„Tak to už je trochu náročnější. To jsou téměř dennodenní divadelní zájezdy, se kterými jezdíme po celé republice a hrajeme po letních venkovních scénách na zámcích a podobně. Navíc mám ještě se svým programem vystoupení na všemožných slavnostech a potom jsou to ještě Muzikály Naruby, což je zase program s muzikálovými písněmi. Já si to cestování po naší zemi ale užívám a beru jako výhodu, že to zase poznám někde jinde. Klidně s kolegy vyjedeme o něco dřív, abychom se mohli třeba vykoupat v nějakém lomu nebo na přehradě, a vždycky, když někde jsem, tak potřebuju ochutnat místní langoš.“ (směje se)
Ví se o vás, že také rád jezdíte na chalupu. Tuhle vášeň máte už odmala?
„Ano. Odmala jsem byl zvyklý, že se o víkendech naložil wartburg a jelo se na chalupu. Máme ji v pohraničí u Rozvadova. Dělám tam na zahradě, a když jsou nějaké volné chvíle, tak tam dáváme dohromady jeden takový baráček, což byl původně dřevník. Jak už se rozrůstáme, tak potřebujeme víc ubikací, a tak jsem tam třeba ničil úplně nové trámy, aby vypadaly opotřebovaně a hodily se ke starému domu.“
Manuální zručnost jste zdědil po někom z rodiny?
„K tomu jsem musel dojít sám, protože táta na to nikdy moc nebyl. A ta chalupa je z maminčiny strany, takže tam vlastně zastávala spoustu práce máma a já jsem se kolem toho všeho motal. Také mě hodně naučili sousedi. Jinak jsem jako dítě vždycky ráno vzal kolo a jel jsem dva kilometry na statek, kde jsem jezdil s chlapama v traktorech a kombajnech a koukal jim pod ruce, co tam dělají. Od té doby mám také rád brambory s máslem a se solí, protože to tam vařili a já jedl s nimi.“ (směje se)
Na dětství tedy vzpomínáte hezky…
„To ano, ač jsem jinak absolutně pražské dítě ze sídliště. Ale snažím se právě, abychom tam jezdili i s našimi holčičkami, a když já nebo žena nemůžeme, tak si holky bere babička a jede tam s nimi ona.“
Kde jste vlastně potkal vaši manželku?
„Seznámili jsme se normálně v Praze. Ona má oba rodiče Němce, ale od čtyř let vyrůstala tady. Potkali jsme se díky naší partě, kamarádili se spolu a pak jsme si nějak zůstali. A když jsme spolu začali chodit, tak se její rodiče sebrali a vrátili se zpátky do Německa a mně ji tady nechali.“ (rozesměje se)
Zase máte kam jezdit…
„To je pravda, protože to jsou hezké výlety. Oni žijí v pohraničí s Francií, je to už taková vinařská oblast a ta krajina je tam moc pěkná.“
Čím vám vlastně padla manželka do oka?
„Vždycky mě na ní bavilo, že nemá nic společného se showbyznysem. Má normální běžnou práci, kterou si tedy taky nosí domů, ale baví mě, že spolu neřešíme pracovní věci. Já nerozumím tomu jejímu prostředí, ona tomu mému a myslím, že je to správně.“
Dcery mluví německy?
„Němčinu máme doma jako úřední jazyk v momentě, kdy někdo něco provede. To se pak plynule přechází do němčiny, a jakmile se ozve němčina, tak ve mně hrkne, že něco není úplně dle plánu.“ (rozesměje se)
Vaše maminka má naopak řecké kořeny, takže jste jazykově asi dobře vybaven, viďte? K tomu jste studoval v angličtině….
Nejen o tom čtěte v tištěném APŽ číslo 29.
