Návrhářka Tatiana Kováříková (57): Vzala jsem si spolužáka ze základky...
Její jméno asi nebude pro nikoho neznámé. Tatiana Kováříková (57) patří mezi nejžádanější módní návrhářky v českém showbyznysu, kterou vyhledávají slavné ženy. Nejdelší spolupráce ji spojuje se zpěvačkou Helenou Vondráčkovou (76), jejíž počátek sahá až do 90. let. Svými nápady a neotřelými kostýmy je pověstná. A přestože pracuje se všemi barvami, sama nejraději obléká černou. Poprvé se vdávala před pěti lety, kdy řekla »ano« Petrovi, který pracuje v oboru tiskařství. V jejím životě je ale ještě jeden muž, syn Max (29), se kterým měla vždy kamarádský vztah. Jak Tatiana začínala? Proč se vdávala až po padesátce? A na co si musí dávat pozor?
Tatiano, letos oslavíte páté výročí od svatby, prozradíte něco o manželovi?
„Můj manžel je z oboru tiskařiny. A myslím, že je dobře, že jsme každý z jiného oboru. Známe se ale už hodně dlouho a musím říct, že mě můj manžel opravdu velmi podporuje, a jsem za to strašně ráda.“
Uháněl vás dlouho, jak se lidově říká?
„My máme takovou hezkou historku. My jsme spolu chodili na základní školu, byli jsme vlastně spolužáci a pak jsme se někde náhodně potkali, párkrát jsme se sešli a osud nás dal nějak dohromady.“ (usmívá se)
Po svatbě jste si nechala své příjmení…
„Nechala, ale nechala jsem si změnit své křestní jméno, i po dohodě s mým manželem, z Taťány na Tatianu, protože Tatiana je moje značka, tak aby se to nepletlo.“
Na svatbu jste si celkem počkala…
„To ano. Vdávala jsem se už poměrně v pozdním věku, přišlo to nějak později.“ (směje se)
Vypadáte ale velmi šťastně…
„Jsem opravdu šťastná a hrozně spokojená. Musím to zaklepat.“ (usmívá se)
Potkáváme se na zahájení výstavy Heleny Vondráčkové, kde jsou vystaveny také šaty, které jste jí navrhla. Jak dlouho už spolupracujete?
„Helena byla jedna z mých prvních top zákazníků. Já už jsem se tehdy znala s Jirkou Kornem, pro kterého jsem dělala, a Heleně se to líbilo, tak vlastně přes něj došlo k našemu seznámení a začátku spolupráce.“
Jak dlouho tedy Heleně navrhujete kostýmy?
„Zrovna jsem to počítala a je to až neuvěřitelné, ale bude to už od roku 1990. (usmívá se) V té době mě vůbec nenapadlo, že budeme tak dlouho spolupracovat. Helena byla pro mě ikona i s Jirkou, pamatuju si jako dítě, že jsem si pouštěla jejich písničky. Když jsem pak pro ni začala dělat, bylo to pro mě něco úžasného.“
Jak takový kostým vlastně vzniká?
„Vždycky záleží na té konkrétní skladbě, jak je to celé koncipované. Bavíme se o tom, ještě se Zdeňkem Fenclem, který Heleně s výběrem pomáhá, a zároveň ji líčí a já potom něco navrhnu. Helena má ráda kameny a zdobení a třásně, a to mě hrozně baví. Sluší jí výrazné barvy, ale i zlatá či jinak třpytivá. Je to moc hezká práce. Ona je skvělá ženská a naše ikona.“
Vy jste nikdy neuvažovala o jiné práci než být návrhářkou?
„Nikdy, já jsem to chtěla dělat. Vymýšlela jsem šaty už na panenky a potom na všechny možné lidi kolem mě. Měla jsem vždycky takovou představu, jaké šaty by jim slušely. (směje se) A kdybych bývala nebyla návrhářkou, tak bych stejně asi dělala něco uměleckého. Bavilo mě malovat a vůbec něco tvořit.“
Škola byla tedy jasná…
„Ano, šla jsem do Brna na průmyslovou školu textilní, obor návrhářství, a potom jsem přišla do Prahy a začala jsem si pomalu postupně budovat značku. Dá se říct, že mi hodně pomohla sametová revoluce, protože jsem v té době začínala a měla jsem štěstí, že jsem potkala skvělé lidi, kteří mi opravdu pomohli. Začala jsem tvořit a můžu to dělat dodnes.“
Nosíte šaty, které si navrhnete?
Nejen to zjistíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 24.
