Bára Munzarová (51) si prošla těžkým obdobím, které bylo i zkouškou manželství...
Dostala se až na hranici svých sil. Bára Munzarová (51) je již 5 let šťastně vdaná za Martina Trnavského (53), do něhož se zamilovala při natáčení seriálu Ordinace v růžové zahradě. Brali se tajně v srpnu 2018 po desetileté známosti. V manželovi má herečka velkou oporu, kterou nejvíce potřebovala v době, kdy pečovala o svého umírajícího tatínka, herce Luďka Munzara (†85). I díky Martinovi svého milovaného otce mohla nechat odejít v klidu doma. Nikdo však neměl tušení, že v té době Bára bojovala se syndromem vyhoření a měla pocit, že za každou cenu musí všechno zvládnout sama.
Statečná, trpělivá a neuvěřitelně laskavá. Přesně taková je Bára Munzarová, která se rozhodla, že svým rodičům oplatí jejich celoživotní starostlivost. Proto si předsevzala, že o ně bude pečovat až do konce jejich života a v žádném případě neskončí v žádném zařízení. Nyní se herečka stará už jen o maminku Janu Hlaváčovou (85), a jak přiznala, není na to sama. Má po ruce ošetřovatelky, bez kterých by bylo téměř nemožné všechno zvládnout. Jenže Munzarová si to uvědomila až příliš pozdě. Když byl nemocný její otec Luděk Munzar, který umřel v lednu 2019, pokoušela se všechno zvládnout sama. To se jí však vymstilo. Skončila zhroucená a na pokraji svých sil. Přiznala, že si o pomoc řekla na poslední chvíli. Mohlo být totiž už pozdě…
Bála se selhání
Munzarová se o svého otce starala do poslední chvíle a byla s ním i v poslední hodině jeho odchodu. Udělala pro to, aby mohl umřít doma, úplně všechno. To, že se naučila podávat kapačky, které mu ulevovaly od bolesti, bylo jen kapkou v moři. Herec velmi trpěl, byl těžce nemocný a bezmocně sledovat, jak odchází, bylo nepředstavitelně psychicky náročné. Měl nemocné srdce, rakovinu a nefungovala mu jedna ledvina. Bára všechnu péči převzala na sebe a bylo jen zázrakem, že to ustála. Nyní, s odstupem času přiznala, že to bylo nejnáročnější období jejího života. „Dostala jsem se na hranici určitého vyhoření, protože jsem měla pocit, že to musím za každou cenu všechno zvládnout sama. A když ne, tak že jsem selhala,“ svěřila v rozhovoru pro idnes.cz. Byla přesvědčena, že jen ona dokáže otci pomoci a že musí. A přesně tuhle povahu zdědila po milovaném tatínkovi. I on svoje emoce ukrýval v sobě a nesl tíhu světa na svých bedrech. „Všechno dusil v sobě. V noci chodil po Modřanech, nespal a jel si to ve svém vnitru. Později říkal, že kdyby se uměl rozčílit, že kdyby se to naučil, nemusel mít rakovinu. Protože si to všechno vlastně dával dovnitř,“ vysvětlila herečka, která pak naštěstí od svého uvažování upustila. „Byla to dlouhá cesta k tomu v určité fázi dovolit si říct o pomoc. Bylo to pro mě nemyslitelně, protože jsem měla oběma rodičům tolik co vracet. Snažila jsem se, co to jde, finančně i se silami a kapacitami, aby dožili doma s nějakou dobrou péčí,“ přiznala. Pak přece jen pomoc odkývala a najala si pečovatelky. „Mám na pomoc úžasné duše. A také moji sestru, bez které by to nešlo,“ prozradila.
Více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 33.
