Iva Pazderková (43): Dělám pořád stejné chyby!
S herectvím začala koketovat už v devíti letech v dramatickém kroužku, kdy vůbec nepřemýšlela o tom, že by dělala něco jiného. Dnes je za toto rozhodnutí šťastná. Ostatně slibnou kariéru měla už coby studentka v Americe. Herečka Iva Pazderková (43), kterou znáte také jako stand-up komičku z pořadu Na stojáka, si o tom ale myslí své. Rodačka z Uherského Hradiště je v Česku šťastná. Jediné, co jí chybí, je její turecký přítel Bertuğ Baloğlu, se kterým se seznámila během natáčení reality show Survivor. Jelikož jsou pro Turecké občany přísné podmínky pro získání víz do ČR, musí Iva za svou láskou stále létat. Co všechno na sebe prozradila?
Ivo, blíží se léto, jak budete trávit ty letošní prázdniny? Pokud tedy nemáte pracovní závazky…
„Ne, v červenci nemám. Musela jsem si prázdniny dlouho dopředu zarezervovat, protože mám přítele Turka, který sem nemůže, a tak já musím za ním. Takže na měsíc poletím do Ankary. Osm dnů budeme i u moře, to bude fajn a v srpnu budu už zase v práci, to se vrátím zpátky do pracovního režimu.“ (usmívá se)
Vyhovuje vám vztah na dálku?
„Spíš nemáme jinou možnost. Člověk si to dopředu neplánuje, že potká člověka ze země, která je v úplně jiné politické situaci. Pro ně je těžké sehnat vízum, což je velká překážka, protože jinak bychom se navštěvovali častěji. Ale už jsme se smířili s tím, že to je takhle, a uvidíme, jak to bude dál.“
Berete už Turecko jako váš druhý domov?
„Je to paradoxní, ale já už to tak vnímám. Samozřejmě je těžké cítit se dobře v režimu, který je autoritářský a velmi tvrdý. Zvlášť když vidíte, jak to tam dopadá na partnerovu rodinu a přátele… Přesto tu zemi miluju, zejména jejich kulturu.“
Učíte se turecky?
(rozesměje se) „Učím, jsem na jazyky docela dobrá a učím se poměrně rychle, ale turečtina je opravdu extra jazyk. Tam si člověk nemůže udělat ani klasicke memotechnické pomůcky, ten jazyk je mi záhadou. Naštěstí s přítelem komunikujeme v angličtině.“
Je známo, že angličtinu jste vypilovala i v době, kdy jste žila rok v Americe, kde jste dokonce uspěla na konkurzu do divadla…
„To bylo na gymnáziu v rámci výměnného studijního pobytu. Uspěla jsem konkurzu, hrála jsem tam v divadle a bylo to fajn. Po gymplu jsem pak šla na vysokou na JAMU a poté do Prahy.“
Nabídky v Americe pak žádné nepřišly?
„Přišly. Dostala jsem nabídku, že bych dostala stipendium na Drama University, ale já jsem tehdy jednoznačně prohlásila, že jsem děckám v Brně z divadla Inflagranti slíbila, že se vrátím. Tak jsem se vrátila.“
Mrzelo vás to později?
„Mrzelo, to víte, že jo, ale teď už ne. Samozřejmě tam jsem měla velký lokální úspěch, protože jsem byla svým způsobem exotická, ale všechno je, jak má být.“
Ivo, co jinak ráda děláte
„Cvičím, chodím na procházky, Ráda šiju a pletu, ale teď to šlo hodně stranou kvůli práci. Je to pro mě zábava, a relaxace.“
Takže vás baví móda?
„Miluju módu, ale je pro mě nesmírně důležitá ekologie, proto navštěvuju second handy, kde lovím originální kousky. Mám i takové, které jsou hodně výrazné, ale také nadčasové. Samozřejmě občas uletím a koupím si nějaký žhavý trendík, ale mám ráda, když je udržitelnost i v tom množství. Že se to oblečení fakt unosí…“
I vy sama jste takový výrazný typ, který rozhodně nezapadne…
(rozesměje se) „Jak kdy. To je podle nálady. Ale v civilu mě buď potkáte v teplákách, protože jdu na zkoušku nebo ze zkoušky, z představení nebo na představení nebo z fitka a do fitka.“
Potkaly jsme se na křtu třetí knihy Jany Bernáškové s názvem Koloušek, kde jste byla jednou z kmoter. Už jste knihu četla?
Více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 23.
