Regina Rázlová (75): Stáří a nemoci jsou už o mně!
Jde z role do role, ale poslední natáčení pro ni nebylo vůbec snadné. Regina Rázlová (75) byla před lety po nucené dlouhé herecké pauze přesvědčena o tom, že už se na jevišti neobjeví. Jenže osud jí do cesty přihrál ještě spousty rolí, přičemž ta zatím poslední filmová jí dala zabrat. Herečka totiž před pár měsíci dotočila snímek Tancuj, Matyldo, kde si zahrála těžce nemocnou ženu, která bojuje s Alzheimerem. Už po přečtení scénáře si Regine uvědomila spoustu smutných věcí…
Nebýt sama
Ačkoliv je film poučný, Rázlová je přesvědčena o tom, že mladším bohužel nepomůže v tom, jak se mají starat o starší. „V tomhle jsme my lidé trvale nepoučitelní a každý se učí, až když se mu to stane,“ myslí si herečka. Sama se vždycky se stárnutím dobře vyrovnávala. Uvědomuje si totiž, že je to přirozený proces. Až když si zahrála postavu přibližně svému věku, vážně nemocnou, procitnula. Spousta hereček to však neumí. Myslí si, že navždy můžou hrát třeba Julie. „Problém je, že se neumíme se stářím smířit. Všichni chceme být mladí, krásní, opálení, mít bezvadné zuby. Ano, proč ne? Ale to nám nevydrží věčně. Přijde ta chvíle, kdy se musí někdo o tu »památku« postarat. Nebo ji dát do sběru…,“ myslí si. Ona sama si neumí představit, že by se zavřela doma a žila v osamění. Někdy si sice přehrává svůj život, tak jako snad každý a jsou věci, které by třeba změnila. Ale uvědomuje si, že už to nejde. Nechce však nikdy zůstat v osamělosti. „Samota není v přirozenosti člověka. Hodně lidí však zůstává doma uzavřeno v osamělosti. A nikdo si toho moc nevšimne. Najednou se lidem zmenší okruh známých a často ani příbuzní nevnímají, že je ten člověk naživu a on zůstává sám zavřený v bytě se svými příběhy a nemá je komu vyprávět. Jsou lidi, kteří se s tím ale nechtějí smířit a nechtějí být sami a se samotou bojovat,“ řekla s tím, že ona rozhodně patří do té druhé kategorie. Nanečisto si samotu otestovala v době covidu, kde byla v dlouhodobé karanténě na chalupě a navíc bez televize. Společnost jí ohromně chyběla. A nejen to. Toužila se i vrátit do práce.
Vážná operace
Stačilo jí, když po revoluci dostala stopku. V Národním divadle byla v angažmá od roku 1980, pak ji přestali obsazovat a pak následoval vyhazov. „Bylo to docela tvrdé. Měla jsem dvě malé děti a jako samoživitelka jsem musela dělat, co se kde dalo,“ přiznala. Hereckou pauzu jí v 90. letech přeťal až oscarový film Kolja, kde si zahrála sociální pracovnici Zubatou. „Už jsem pomalu nevěřila, že ještě někdy budu hrát,“ svěřila. Řadu let hraje i v Divadle Ungeltu, kde ztvárňuje zestárlou Marlene Dietrichovou, v Noci na Karlštejně či v Divadle na Vinohradech. V lednu dotočila Tancuj, Matyldo a dokonce z chladné a větrné Normandie tehdy poslala i pozdrav svým fanouškům. V posledních týdnech jí však do života zasáhly bolesti. Lékaři jí nařídili operaci páteře, jenže ona se tomu zuby nehty bránila. Když už se ale téměř nemohla hýbat, uvědomila si, že zákrok je nevyhnutelný. Bolest jí vystřelovala do nohou a komplikovalo jí to natáčení seriálu ZOO. Regina však i přes to všechno některé scény předtočila a zbytek upravili scenáristé tak, aby to nenarušilo dějovou linku seriálu. Je tomu pár týdnů, co byla operována v pražské Nemocnici Na Homolce, nyní podstupuje rehabilitace a bude trvat několik měsíců, než bude zcela v pořádku. S nemocemi je Rázlová zvyklá statečně bojovat. Před více než deseti lety přiznala, že trpí roztroušenou sklerózou. Naštěstí ji má ale pod kontrolou a věří, že to tak zůstane co nejdéle. Celý život se totiž snaží myslet pozitivně, i přesto všechno, co ji potkalo. „Nevidět černě, i když není nic vidět. O to usiluji stále. Někdy se sice nedaří, ale nezbývá než věřit, že nic netrvá věčně a že bude zase lépe. Člověk musí hledět, jak to celé bez úrazu přežít, přestože to dá někdy, věru, pořádně zabrat,“ říká Rázlová.
Více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 17.