Honza Dědek (50) o svých začátcích v showbyznysu...
Začínal psaním rozhovorů do novin a časopisů, ale jeho sen byl mít svoji talk show v televizi. To se Honzovi Dědkovi (50) nakonec podařilo a dnes si úspěšně, týden co týden, zve do své show 7 pádů Honzy Dědka, kterou vysílá Prima, zajímavé hosty z řad umělců, sportovců a jiných profesí. Moderátor má za sebou jedno osmileté manželství, nyní je však už rok šťastný po boku nové partnerky Terezy (42), která není z umělecké branže. Kromě toho, že mají podobný smysl pro humor, je spojuje jedno velké přání. Kde a jak Honza potkal svoji přítelkyni? Jaký sen si splnil? A co pro něj bylo horší než maturita?
Honzo, jak trávíte letošní léto?
„Částečně pracovně. Od června do půlky července jsme natočili devět dílů show 7 pádů Honzy Dědka na téma pohádky, které nyní vysílá televize Prima v hlavním vysílacím čase, z čehož mám velkou radost. Jinak mám volno a s partnerkou jsme na tři týdny vyrazili do Gruzie. Shodli jsme se, že bychom tu zemi chtěli vidět. Spousta lidí říkala, že je to krásná země s úchvatnou přírodou a zajímavou historií. Když jsme tedy doma mluvili o destinacích, řekli jsme si, že to je země, kam bychom rádi jeli.“
Zastavme se nejdřív u vaší práce. Jak jste se vůbec dostal k moderování a poté i k vlastní talk show?
„Cesta k tomu vedla přes rozhovory, které jsem dělal třicet let do různých novin a časopisů.“
Váš obor byla ale vždycky hudba, a teď si zvete hosty z různých oborů…
„Ano, psaním hudebních rozhovorů to v 90. letech začalo. Ale mně to pak začalo být trošku úzké, a tak s příchodem do Reflexu v roce 2000 jsem začal i jinými profesemi, jako herci, režiséři, výtvarníci, spisovatelé a mnoho dalších profesí. Tím se mi ten záběr rozšířil. Měl jsem chuť zkusit něco jiného. Navíc v tištěném médiu nevíte, jestli ten rozhovor vůbec někdo četl, jestli ho četl celý, nebo jenom část... Nemáte zpětnou reakci. A protože jsem v té době obdivoval talk show, které tady začaly vznikat, zatoužil jsem to taky zkusit.“
Vzpomeňte na ty začátky?
„Byla tam strašná nervozita. Je to samozřejmě úplně jiné vystoupit před lidmi a mluvit naživo. Cítíte, když se host nebaví, když to publikum nebaví. Když jim to nepřijde zajímavé, začnou vyrušovat jako děti na základní škole a z toho nemáte dobrý pocit. Naštěstí jsme začínali v Divadle Viola, které má kapacitu 77 lidí. A zpočátku tam chodili moji kamarádi, známí, širší rodina, tak jsem se postupně otrkával. Trvalo 11 let, než jsme se dostali do televize.“
Mít v televizi vlastní show byl tedy váš sen?
„Ano, od začátku. Od září budeme natáčet ve Švandově divadle a jediný důvod toho přesunu je, že potřebujeme větší jeviště. Malostranskou besedu, kde se točili nyní, miluju, protože atmosféra tam má své kouzlo. Ale my bychom teď chtěli, aby v show mohly vystoupit i velké kapely, jako Chinaski a podobně, a vešly se tam.“
Vzpomenete si ještě, kdo byl váš první host?
„Vojta Kotek. Ale neznali jsme se vůbec. Jak jsme začínali ve Viole, které se přezdívá také Malé Národní, protože tam hráli už asi všichni, kdo hráli v Národním, tak mě napadlo, udělat to tematicky právě k tomu divadlu. A proto jsem tam tehdy pozval Jiřího Štěpničku a Vojtu Kotka za tu mladou generaci, který v Národním hostoval.“
Dnes vysíláte na Primě a stojíte mezi konkurencí Krause a Šípa…
Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 31.
