Václav Kopta (56): Manželství jsem se naučil vážit!
V televizi je ho nyní plno. Objevuje se jak na Nově v zábavné show Tvoje tvář má známý hlas, tak v České televizi, kde s Terezou Bebarovou (46) provází druhou řadou cukrářské soutěže Peče celá země. Jinak má ale Václav Kopta (56) rád své soukromí, kdy tráví čas s rodinou. S manželkou, herečkou Simonou Vrbickou (56), brzo oslaví čtyřicet let společného soužití. Mají spolu dvě dcery, Františku (23) a Janu (20). Co všechno herec a muzikant na sebe prozradil?
Václave, díváte se na Tvář, ve které nyní účinkujete?
„Přiznám se, nedívám. Snad jen na druhý díl, kdy jsem tam byl s dcerou, se rodina dívala. Jinak nejsem ten typ, který by s napětím usedal k obrazovce a díval se na sebe. Já jsem tomu věnoval maximum, abych v soutěži přežil a zachoval si zbytek důstojnosti, a jinak už je to na divácích. Jsem rád, když můžeme s rodinou trávit čas pohromadě, a že bych nutil někoho ze svého okolí, aby se díval, jak dělám v šestapadesáti Věru Špinarovou, tak z toho už jsem vyrostl.“
Vystoupení s dcerou mělo velký úspěch. To po vás zdědila hudební geny?
„Jako muzikantka je po mně, a co se týká divadla, tak to má po obou z nás. Jana má sice na konzervatoři vystudovanou populární hudbu, ale kdo ví, třeba skončí v hudebním divadle. Má život před sebou. Ale abychom vystoupili spolu, s tím přišla televize Nova. Všimli si jí, protože už má nastartovanou vlastní kariéru, natočila už druhý videoklip a jede si ve své režii.“
Zmínil jste se, že už jste byl do Tváře osloven dříve. Čím to, že to předtím nedopadlo?
„Jednou byla, pokud si pamatuju, ve hře StarDance, která pro mě ale úplně nedopadla šťastně kvůli zranění. Proto jsem musel nabídku na Tvář odmítnout. A teď jsem si říkal, že je to v tom mém věku možná poslední šance se do toho pustit a ustát to ve zdraví, protože cyklus natáčení je nemilosrdný a opravdu velmi náročný. Člověk si musí rozložit síly, aby to mohl všechno zvládnout.“
Máte z nějakého zpěváka či zpěvačky strach, že byste si je vytočil?
„Ne. Víte, když se rozhodnete do takového projektu jít, tak musíte počítat s tím, že jsou věci, které jsou možná na hraně, ale potom přistoupíte na to, že je to hra, že to není až taková soutěž, je to show, a náš hlavní úkol je diváky pobavit.“
Po kom máte z rodiny hudební nadání?
„Po tátovi. Táta byl sice textař, ale celý život hrál na piano a vedl mě k muzice. Další důležitá věc byla, že jsem se narodil na pražské Hanspaulce, kde bylo vždycky hodně muzikantů. Byla tady slavná hospoda U Tyšerů neboli Houtyš, kde jsem se učil první krůčky na piano, takže za to vlastně může rodinné zázemí v kombinaci s prostředím, ve kterém jsem vyrůstal. Jen mě mrzí, že jsem se hudbě nevěnoval víc. Dneska jsem sice schopný hrát s kapelami, čímž jsem se taky jednu dobu živil, pak jsem byl třicet let v Semaforu, kde jsem u piana strávil spoustu času, v létě se chystám hrát v představení Marta, v rámci osmdesátin Marty Kubišové, kde to celé budu muset odehrát na piano, ale mohl jsem to dotáhnout ještě dál. Každopádně mi muzika mockrát v životě pomohla, nejen existenčně.“
Vaše žena kdysi zmínila, že vás dva dala dohromady…
„Ano, naše společná kantorka na piano, když jsme byli ještě děti, se mé ženy zeptala: A kam ty, Simonko, půjdeš? A ona na to: No, já ještě nevím. A ta kantorka řekla: Ty jsi taková šikovná holka, co kdybys zkusila konzervatoř, teď tady ke mně chodí mladej Kopta, ten se tam hlásí. To jsou takové ty osudové náhody. No a vidíte, teď budeme skoro čtyřicet let spolu.“
To vám blahopřeji. V dnešní době udržet tak dlouho manželství je vzácnost, nemyslíte?
„To ano. Lidé se rozváděli vždycky, ale v té naší branži je to unikátní. Tam je ta »úmrtnost« párů extrémně vysoká. Pokud bychom o vztah nepečovali a nešli zažehnávání krizí naproti, tak by nás to semlelo taky. Těžko lze očekávat, že když si budete dělat naschvály a čekat na každou příležitost, proč se pohádat, že bychom tu trpělivost jeden s druhým také neztratili. My jsme si opravdu prošli různými těžkými obdobími, tak jsem se vztahu naučil vážit. Třeba dneska už jsou naše dcery dospělé, máme volný večer a místo, aby si každý zalezl do svého koutu, tak se sebereme a jdeme všichni čtyři spolu na večeři. To jsou věci, které nejsou samozřejmé a kterých by si člověk měl cenit.“
Kromě Tváře jste aktuálně v televizi v soutěži Peče celá země. Vaříte nebo pečete? To amnohem více se dozvíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 12.
