Veronika Žilková obětavě pečuje o rodinu: Mám strach, abych to utáhla!
Za pár dní, 16. října, oslaví životní jubileum a měla by se pomalu těšit na důchod. Jenže Veronika Žilková (59), která aktuálně hraje v seriálu Hvězdy nad hlavou vesnickou drbnu Marcelu Šímovou, má plnou hlavu starostí. Nejenže pečuje o svoji nemocnou Olgu (96), ale stále pomáhá i svým dětem. Za svého syna Honzu, který přišel o práci, platila nájem a po rozvodu pomáhá finančně i své dceři Agátě Hanychové (36). Jak přiznala, někdy má strach, aby to všechno zvládla…
Tři měsíce stresu
Její potomci sice mají své rodiny, jenže tím to pro herečku nekončí. „Mám tři syny, takže jim tu a tam taky musím být nápomocná,“ svěřila s tím, že jde i o pomoc finanční. „Honza, jehož jsem měla v pěstounské péči, má miminko a aktuálně je bez práce, a tak jim platím nájem. Vincent jako herec si teď taky nemůže moc vyskakovat,“ přiznala. Žilková si tedy uvědomuje, že kdyby chtěla odejít do důchodu, nebylo by to zrovna snadné. Musí se totiž pořádně otáčet, aby to všechno utáhla. „Když jste rodič, musíte být připraven i na takové situace, takže já pravděpodobně budu pracovat i v důchodu. Třeba i proto, abych mohla vzít vnoučata na kolotoč nebo děti na oběd,“ vysvětlila. Když přišla pandemie, velmi se bála, že nebude mít práci. Naštěstí se to nestalo a o nabídky neměla nouzi. Naopak! Byla na roztrhání a únavou až padala. „Celý srpen a září jsem natáčela seriál pro Primu Hvězdy nad hlavou a jezdila zkoušet divadlo do Brna. Tři měsíce jsem téměř nespala, šílela, jezdila mezi natáčením v Plzni a zkouškami v Brně přes celou republiku, stresovala se, abych to stihla. Přesto jsem ráda, že jsem vůbec nějakou práci dostala, to bylo opravdu velké štěstí. A musím přiznat, že ještě před pár lety jsem byla v podstatě otrávená, když bylo pracovních nabídek moc a já nestíhala. V téhle době si ovšem opravdu vážím každé vydělané koruny,“ přiznala. Zároveň si však Žilková uvědomuje, že takhle to nepůjde donekonečna, a má strach, aby to všechno utáhla a nezhroutila se z toho.
Životní opora
Rodina na ni spoléhá a o to větší je to zodpovědnost, aby se o všechny, včetně nemocné maminky, postarala. „Někdy na mě padá úzkost. Třeba včera v noci. Mám prostě strach, abych všechno utáhla,“ přiznala. Jenže podobně, jak to je dnes, to bylo vždycky. O své děti se herečka vždycky starala a byly pro ni vždy na prvním místě. Raději se uskromnila a odepřela si radosti, jen aby dětem nic nechybělo. „Třeba jsem nerada cestovala, protože mých pět dětí tehdy bylo závislých především na mně. Vždycky jsem radši dala přednost práci, i ze strachu, co by se stalo, kdyby se mnou třeba spadlo letadlo. Takže jsem celý život propracovala, a stejně jsme to projedli a nějakým způsobem proutráceli,“ přiznala. Právě v Izraeli, kde trávila čas se svým mužem, bylo všechno jinak. Najednou se cítila víc svobodná a zbavila se všech starostí. „Tam se mi najednou vrátil ten pocit, že si můžu sednout kamkoliv a dělat, co chci,“ svěřila. Rozhodla se tedy, že změní svůj způsob života a především myšlení. Udělala to tím, že vymazala ze života veškeré zprávy. „Asi tři roky jsem si nepřečetla jedinou zprávu na internetu, nepodívala se na televizi. A je to ohromná úleva,“ přiznala však s tím, že ne vždy se jí odstřihnout se ode všeho povede. „Samozřejmě že jsou dny, kdy se mi to daří hůř. Kdy třeba jako včera nemůžu v noci spát, protože počítám výdaje a přemýšlím o budoucnosti,“ dodala. Její velkou oporou je právě manžel Martin Stropnický. Jsou spolu šťastní, protože Žilková i v tomto případě změnila svoje myšlení. Tvrdí, že nečeká nic a je šťastná. „Prvního muže jsem prudila, když přišel o dvě minuty později. Dneska neřeším, když přijde za dva dny. Došlo mi, že to není podstatné,“ vysvětlila. Kdyby tohle moudro znala již před lety, prý by se nerozváděla. „Kdybych před lety měla dnešní zkušenosti, nerozvedla jsem se ani s prvním, ani s druhým mužem. Ale neměla jsem odžito, takže jsem opravdu často řešila prkotiny jako zásadní věci. To prostě patří k mládí. Proto se říká, že seniorský věk je nejšťastnější věk života, protože člověk už všechno má,“ vysvětlila oslavenkyně, která snad už začne myslet i na sebe.
Celý článek čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 41.
