Eva Leinweberová (48): K chlapovi potřebuju vzhlížet!
Možná si ji asi pamatujete jako Jituš z filmu Účastníci zájezdu a momentálně ji můžete vídat i v seriálu Osada, kde hraje Radku Južanovou. Eva Leinweberová (48) si, kromě mnoha komediálních rolí, zahrála i řadu těch vážných. Vystudovaná herečka a režisérka neměla cestu k herectví zprvu jasně danou. Zběhla k němu spíš z nudy ve škole. Z manželství s kolegou Ondřejem Nosálkem (40) má dceru Dorku (13). Dnes spolu sice už nežijí, ale přáteli zůstali.
Evo, kdy jste si poprvé uvědomila, že máte komediální talent?
„To ani nevím. Vždycky jsem byla výrazná, ale nikdy jsem se nepovažovala za toho třídního šaška. Střední školu, dělala jsem ekonomku zahraniční obchod, jsem studovala za normalizace, a tam mě to spíš hodně ubíjelo. Tu školu mi tehdy vybral otec. Byl ekonom a mě taky tlačil do toho „seriózního“ zaměstnání. Nedovedl pochopit, že by to mohlo být třeba jinak.“
Jak jste se pak dostala k herectví?
„Utíkala jsem od té nudy ve škole. Ale herectví nikdy nebyl nějaký záměr. Třeba moje dcera už od tří let říká, že chce být herečka. Já tak do sedmnácti vůbec netušila, že bych něco takového mohla dělat a živit se tím. Po maturitě na ekonomce jsem byla čtyři roky v Divadle Husa na provázku a pak jsem šla teprve na DAMU.“
U dcery je to asi dané, že má sklony k herectví?
„Určitě, i můj bývalý manžel, její tatínek, je herec. Jeho maminka je taky herečka, tatínek režisér, takže ona v tom prostředí vyrostla a umí se v něm pohybovat. Má to dost nakoukaný.“
Bude se hlásit na konzervatoř?
„Má ještě dva roky čas, ale vypadá to tak. Byla bych asi radši, kdyby si vybrala až potom DAMU, ale bránit jí v tom nebudu. Už teď vidím, že si zatím jde, umí udělat vtip, má „timing“ a je fotogenická. A vidím, že co řeknu, nic neznamená. Dcera je dost temperamentní a tvrdohlavá, takže jsem už svůj vliv vzdala.“ (směje se)
Měla jste v záloze něco jiného, kdyby herectví nevyšlo?
„Neměla. Byla jsem asi v takové pubertě, že to se mnou bylo těžký. Myslela jsem si, že už nepotřebuju ani maturitu, že půjdu do toho divadla. Moje maminka brečela a otec si říkal, že jsem asi fakt úplně mimo. Já jsem si ale na tom trvala. Nakonec jsem teda odmaturovala, ale podle mě pod tlakem. Doma mě do toho tlačili.“
Když jste se pak věnovala herectví, vzali to rodiče? Chodili se na vás dívat?
„Táta ne, ten byl pořád naštvaný. Nesouhlasil ani s Divadlem Husa na provázku, ani s DAMU, protože tehdy to byla doba, kdy se mělo platit i vysokoškolské studium. Byl strašně přísný. Jednou se teda vydal na Provázek, kdy jsme měli hrát, ale onemocněl jeden herec, tak bylo představení zrušeno. Jinak vždycky mámu někam poslal a nechal si to pak od ní vyprávět. A máma byla zase velmi společenská. Jezdila na všechno a často s námi i po představení poseděla.“
Když už jsme u divadla, v čem aktuálně hrajete? To a mohem více najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 40.
