Dara Rolins (48): Na muže jsem nezanevřela...

Dara Rolins (Profimedia.cz)

30. září 2021 • 05:00

Že chce být zpěvačkou, věděla Dara Rolins (48) už v útlém věku. Tvrdě si za svým snem šla a nenechala se odradit. Díky své píli a odvaze je dnes už téměř čtyřicet let na hudební scéně a stále ji to baví. V soukromí je pro ni nejdůležitější dcera Laura (13), kterou má se svým bývalým partnerem, muzikantem Matějem Homolou (48). A i když jsou dnes dobří parťáci a především rodiče, ne vždy byly jejich vztahy ideální. Na partnery ostatně Dara moc štěstí neměla, přesto je lásce stále otevřená…

Psala jste si jako malá holka deníček?
„Psala a dokonce si píšu důležité momenty do svých diářů i dnes. Mám tendenci si nějakou myšlenku nebo zážitek dne zapsat a pak si v těch diářích ráda listuju. A je to opravdu, jako když si listujete ve svém deníku, protože si člověk uvědomí, co všechno a koho viděl, co zažil, prožil atd. A nevadí, že to nejsou úplné příběhy. Přála bych si, aby to tak cítili i lidé, kteří si moje diáře kupují.“

Psala jste si do deníčků i první lásky?
„To ani ne, ale mám schované tuny korespondencí, které jsem vedla, dopisy, které jsem psala zejména v době, když jsem chodila s klukem, který žil v Americe. To by možná vyšlo i na knihu. Vlastně díky němu jsem se naučila fakt hezky anglicky. (směje se) Mám dřevěnou truhlici, kde mám právě tyhle věci odložené. A nejen dopisy od něho, ale i různé vzkazy, třeba od Sagvana atd. (Tofiho – pozn. red.) Člověk si díky tomu pamatuje všechno to hezké.“ (směje se)

Zmínila jste diář, který vám pravidelně vychází. Ten na rok 2022 s názvem Rok podle Dary, je už šestý. Co vás vedlo k tomu, vydávat je knižně?
„Jak už jsem zmínila, jsem psací typ, svoje myšlenky ukládám nejen do textu, ale i do různých myšlenek. A celé to má prvopočátek, kdy jsem psala na sociální síť blog. Jmenovalo se to Život podle Dary. A u nějakého třistasedmdesátého dílu jsem si řekla, že už stačí. Už mi to přišlo jako povinnost, že každou neděli mi lidi začali psát: Už je šest a ještě to tam není, Daro, zapomněla jsi? Takže jsem to zrušila. Ale blog měl velkou sledovanost. A na základě toho jsem dostala nabídku napsat knihu. Já si ale myslím, že jsem na knihu ještě mladá. (směje se) A moje dobrá kamarádka Simča mi říkala: Když ne kniha, co kdyby to bylo něco jako diář, knížka, časopis, kuchařka, prostě tvůj život. Vyzkoušely jsme to a hned první diář byl velice úspěšný.“

Na příští rok bude diář ve dvou velikostech, proč?
„Především nám šlo o ten milý šok, změnu, když je to už pošesté. Chtěli jsme ho trochu vyladit, zásadní věci jsme samozřejmě ponechali. Takže bych řekla, že diářem proletěl takový lehký vánek. (usmívá se) A malá verze mu moc sluší. Jen mě mrzí, že vychází zatím jen v českém jazyce, ta velká už šest let i ve slovenském.“

Povězte něco o vaší dceři, má taky blízko k showbyznysu?
„Myslím si, že se Laura, asi jako každá třináctiletá holka, v některých věcech taky předvádí, ale v tom zásadním je introvert a nestojí o větší zájem, než o ten u svých kamarádů a rodiny. Potřebuje vědět, že je milována, že ji uznáváme a že ji fandíme a podporujeme. Nemyslím si, že touží po obecné slávě. Řeknu to natvrdo: Nemá v sobě takový oheň a zápal, jako jsem měla já. Protože v mém případě to bylo o tom, že jsem opravdu chtěla vystupovat, zpívat. Odmala jsem už dělala doma vystoupení pro návštěvy.“ (rozesměje se)

Co Lauru nejvíc baví?
„Je talentovaná ve více směrech. Baví ji jazyky, sport. Jezdí na koni, dělala i tenis, ale toho se nedávno vzdala. Přesvědčila mě o tom, že už se po čtyřech letech prokousala k vědění, že z ní tenistka nebude. Ale teď už jsme našli jiný koníček, pool dance. Je náročný, ale nesmírně ženský a posiluje celé tělo. Tak máme tyč doma, dokonce ji dcera má i u svého tatínka Matěje, kde ji dostala pod stromeček a Lolu to baví. Já jsem to taky zkusila, vyšvihla jsem se na tyč, protože jsem si myslela, že jsem stará jogínka a padla jsem k zemi jak švestka. (směje se).“