Kateřina Neumannová (48) před lety získala olympijské zlato - Hnacím motorem byla dcerka!
Je nejúspěšnější českou běžkyní na lyžích. Navíc je Kateřina Neumannová (48) jedinou naší sportovkyní, která závodila na letních i zimních olympijských hrách. Letos v únoru uplynulo 15 let od jejího legendárního olympijského zlata. Na ten nejcennější kov a na svůj největší úspěch paradoxně dosáhla až na sklonku kariéry. V lásce jí ale přáno nebylo…
Sportovně nadané děvče přišlo na svět 15. února 1973 v Písku. Tatínek pracoval sice jako zubař, ale stejně jako maminka, učitelka tělocviku, měl rád pohyb. Kateřina si poprvé na lyže stoupla, když jí nebyly ještě ani dva roky. Stalo se tak na dovolené s rodiči ve Špindlerově Mlýně. Přestože ji vedli k lyžování odmalička, ona měla raději jiné sporty. Věnovala se kanoistice a jízdě na kole. Víkendové lyžování na Šumavě bylo dlouho na vedlejší koleji. Právě tam si jí ale všiml vedoucí střediska vrcholového sportu Jan Žák, který ji přivedl k osudovým běžkám. Od roku 1990 u ní běh na lyžích vedl, stala se juniorskou mistryní světa a otevřely se jí brány do dospělé reprezentace. Jenže zároveň přišel nečekaný zákaz od lékařů kvůli růstovému onemocnění páteře. „Přišel krutý verdikt od lékařů: Sportuj si pro radost, hodně plav, hodně cvič, ale na vrcholový sport zapomeň! A mně se zhroutil svět,“ popsala. Jenže ona se nevzdala! Už v devatenácti letech startovala na své první olympiádě ve francouzském Albertville. Jenže neumístila se tak, jak si představovala. Zpravidla končila ve druhé desítce. Na další olympiádě, která se konala výjimečně o dva roky později v Lillehammeru, se již probojovala do první desítky. Skončila šestá v běhu na deset kilometrů a osmá v běhu na pět kilometrů.
Zakleté zlato
První velký medailový úspěch přišel v Naganu 1998. V Japonsku získala Neumannová stříbro v běhu na pět kilometrů a bronz v kombinaci. Rok před tím si už medailové opojení zkusila, když na mistrovství světa v Trondheimu získala bronz. O další čtyři roky později v Salt Lake City byla Kateřina velkou favoritkou. Mnozí ji na zlaté příčce viděli především ve sprintu, kde ve Světovém poháru dominovala. Jenže nakonec z toho byla dvě stříbra. Zlaté prokletí se prolomilo až v Turíně v roce 2006. To už Neumannová byla maminkou tříleté dcerky Lucie. Možná právě mateřství jí vlilo do žil tu pravou bojovnou krev. Už rok a půl po porodu Kateřina znovu závodila a pečlivě se na Turín připravovala. Dokonce vyhrála mistrovství světa v běhu na 10 kilometrů. Když přišla olympiáda, šla do ní s tím, že to je naposled. Největší ambice měla ve skiatlonu, když ale skončila druhá, její poslední naděje se upřely na neoblíbený závod na 30 kilometrů. Kateřina na trať nastoupila s nepříjemnou virózou, přesto se nevzdala. Ještě 20 metrů před cílem to vypadalo, že se její sen o olympijském zlatě rozplyne. Jenže touha byla silnější, zvlášť když v cíli spatřila svou malou dcerku Lucii. Posbírala poslední zbytky sil a v dramatickém finiši se prořítila kolem Rusky Julie Čepalovovové a Polky Justyny Kowalczykové. „Jak jsem Lucku uviděla, bylo to, jako by mě někdo seshora do finiše dotlačil,“ svěřila v jednom z rozhovorů. V cíli se pak vyčerpáním skácela k zemi. To už k ní Lucinka běžela a vrhla se jí do náruče. Na tento okamžik Neumannová nikdy nezapomene. „Já prostě už ve svém sportovním životě víc dosáhnout nemůžu,“ přiznala Neumannová. Byl to její poslední olympijský závod. Zajímavé je, že Neumannová jako jediná v historii startovala i na letní olympiádě. V roce 1996 v Atlantě se zúčastnila soutěže na horských kolech na 31,9 km, kde skončila na osmnáctém místě.
Zklamání v lásce - O tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 33.