Kajakářka na divoké vodě Štěpánka Hilgertová (53) dvakrát zvítězila na OH...
Narodila se rodičům s handicapem, otěhotněla v pouhých osmnácti letech a na vrcholu kariéry byla ještě dlouho po čtyřicítce. Všichni si mysleli, že vodní slalomářka a kajakářka Štěpánka Hilgertová (53), která porodila svého syna jako čerstvě plnoletá, to daleko ve sportu nedotáhne. Přesto všem vytřela zrak! Stala se naší legendou se dvěma zlatými olympijskými medailemi. V roce 2000 na olympiádě v Sydney dostala od svého manžela polibek, na který se nezapomíná…
Na svět přišla Štěpánka 10. dubna 1968 v pražském Podolí do rodiny, která milovala sport, ale její rodiče se potýkali se zdravotním handicapem. Oba prodělali v dětství obrnu a tatínkovi po ní zůstala postižená ruka, mamince zase noha. Přesto jim láska ke sportování nechyběla. Štěpánčina máma dokonce získala čtyři zlaté medaile z MS handicapovaných sportovců v lyžování na jedné lyži. Štěpánka ale začínala s gymnastikou a v zimě se pak věnovala sjezdovému lyžování. Jenže osud vše zařídil jinak. Ve svých dvanácti letech poprvé uviděla kajak, který se stal později jejím věrným společníkem. A došlo k tomu prý jen náhodou. Její maminka potkala svoji dávnou přítelkyni z mládí, kajakářku Renatu Knýovou, která se navrhla, aby se Štěpánka někdy přišla podívat do loděnice. „Máma se mě zeptala, jestli bych nechtěla jezdit na vodě. Já si neuměla představit nic jiného než nějakou pramičku na Vltavě,“ přiznala Štěpánka v jednom z rozhovorů, jak se dostala ke kajaku. V roce 1980 začala trénovat v kolektivu mladých kajakářek v TSM Tesla Žižkov. První medaili získala již o rok později na přeborech žáků ČSR v hlídkách. Jenže pak její rozběh zastavila nemoc. Dostala žloutenku a celý rok nemohla trénovat. Ale už v roce 1983 se stala přebornicí ČSR mladšího dorostu, vyjela si postup do celostátních závodů dospělých a byla zařazena do juniorského reprezentačního družstva. V roce 1984, kdy přešla do mládežnického družstva TJ VŠ Praha, se stala přebornicí ČSR i ČSSR mladšího dorostu. Překvapivě získala také přebornický titul ČSR dospělých. Když jí bylo pouhých šestnáct, jako jediná žena projela celou trať bez trestného bodu a získala na republikovém mistrovství žen všechny dosažitelné tituly. Pak ovšem její našlápnutou kariéru přerušila na nějaký čas láska…
Zamilovaná a těhotná
Štěpánka se zamilovala do vodního slalomáře Luboše Hilgerta (60), který na mistrovstvích světa získal jednu stříbrnou a tři bronzové medaile. Vdávala se, když jí bylo osmnáct, a krátce poté se jim narodil syn Luboš. Její soukromý život nabral velmi rychlý spád, nikdy toho ale nelitovala. „Byla jsem zamilovaná a těhotná. Otěhotněla jsem brzo, protože nám s manželem bylo jasné, že chceme být spolu a chceme dítě. A že se budeme snažit si život zařídit tak, abychom mohli dělat, co nás baví,“ svěřila se. A opravdu se starala nejen o rodinu, ale věnovala se i milovanému sportu. Luboš se manželům narodil sedm dní před Štědrým dnem a ona, hned jako to šlo, utíkala hned na vodu. „Luboš se narodil v zimě a už od prvního roku jezdil k vodě s námi. Kojila jsem ho skoro celý rok,“ přiznala s tím, že svým návratem povzbudila i jiné sportovkyně. „Ženský vodní slalom ale tenkrát u nás moc vysokou úroveň neměl. Přestože jsem do sezony šla vlastně bez přípravy, byla jsem až překvapená, jak se mi v ní dařilo. Pro ostatní holky pak byl můj návrat velkou motivací, když viděly, že s nimi může jezdit vyrovnaně někdo, kdo je pár měsíců po porodu. To je, myslím, taky jeden z důvodů, proč se u nás vodní slalom zvednul. Hodně mi pomáhaly babičky, i jim patří velký dík a uznání,“ prozradila sportovkyně. Rok 1988 se zapsal všem do paměti. Rodina Hilgertů totiž ovládla vodní slalom. Na mistrovství ČSSR Luboš a jeho bratr Ivan obsadili první dvě příčky na kajaku a Štěpánka na stejné lodi dopádlovala dokonce pro zlato. Celkově jako rodina získali pět zlatých a jednu stříbrnou medaili.
Smutek i pocity štěstí - Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy č. 32.
