Marlon Brando (†80) vyšel z chudoby, pak se stal filmovou hvězdou...
Prožil slávu i pády. Charismatický herec Marlon Brando byl neřízená střela. Neměl problém si s každým vyřídit účty. Není se však čemu divit, když ho v dětství vychovávala ulice. Musel se naučit přežít. Za dokonalou tváří ukrýval svůj boj s mnoha démony, kteří ho sžírali zaživa. Nejenže seznam jeho milenek, a dokonce i milenců neměl konce, ale za svůj život zplodil jedenáct dětí. Když jedna z jeho dcer spáchala sebevraždu, ocitnul se na dně…
Narodil se 3. dubna 1924 v americkém státu Nebraska jako třetí dítě v rodině. Měl ještě dvě starší sestry – Jocelyn (†86) a Frances (†72). Rodina si však nežila šťastně. Neměli peníze a do toho byli oba rodiče alkoholici. O své děti se nestarali tak, jako by se patřilo. Otec Marlon Brando starší (†70) pracoval v chemické továrně na výrobu krmiv a pesticidů, matka Dorothy (†57) byla příležitostnou herečkou. Nejenže o Marlona a jeho sestry rodiče nejevili zájem, ale ještě je ponižovali. Hlavně otec synovi často mu říkával, že je k ničemu a že nikdy ničeho v životě nedosáhne. Marlona vychovávala ulice, a aby přežil a zocelil se, naučil se nenechat si nic líbit. Když bylo potřeba, nejednou použil pěsti. Dostal se však do zlé rvačky a jako člen jednoho gangu málem skončil ve vězení. Od nejhoršího ho zachránila armáda, které se upsal.
Měsíc na vozíčku
Dlouho mu to však nevydrželo, hlavně mu dělala problémy disciplína. Už dál nechtěl být vojákem a rozhodl se, že to zkusí jako herec. V druhé polovině čtyřicátých let začal hrát v divadle. Zhlédnul se v Stanislavského herecké metodě, která požaduje, aby se herec zcela identifikoval se svou postavou. Díky tomu se později stal vzorem pro další herce a svým stylem inspiroval celou řadu kolegů. Jeho techniku si osvojil James Dean (†24), Paul Newman (†83) nebo třeba i Jack Nicholson (83). Když Brando dostal první velkou roli ve filmu Muži z roku 1950, měsíc strávil v nemocnici mezi postiženými veterány a dobrovolně jezdil na vozíčku. Hrál totiž válečného hrdinu a svoji roli chtěl dopilovat do detailů. Pak zazářil v divadelní premiéře slavného dramatu Tennesseeho Williamse Tramvaj do stanice Touha. Roli hrubiánského a neotesaného Stanleyho Kowalského z Williamsovy Tramvaje si v roce 1951 zopakoval i v Kazanově působivé filmové verzi. Byl to teprve druhý Brandův film a hned mu vynesl nominaci na Oscara. Tu sice neproměnil, ale okamžitě se stal hvězdou. Následovaly filmy Viva Zapata! a Julius Caesar, za které byl opět nominován na Oscara. Opět odešel s prázdnou. Nakonec zlatou sošku dostal za drama V přístavu v roce 1954.
Jak to bylo s jeho sexuální orientací a kolik má vlastně dětí? Zjistíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 19.