Neodolatelný Robert Redford (82) zažil i chvíle, kdy byl na dně...
Po jeho modrých očích, pohledné tváři a mužné hrudi ženy šílely. Robert Redford (82) byl nepochybně zejména na přelomu 60. a 70. let nejen sexsymbolem, ale také filmovou ikonou. O charismatickém Američanovi jeho kolegyně včetně Jane Fondové (80) tvrdí, že byl tím nejlepším hereckým partnerem, a to zejména v postelových scénách. Jenže ne vždy ležel Redfordovi svět u nohou. Když přišel o milovanou matku, útěchu hledal v pití. Svůj žal odjel léčit do Evropy, kde se málem ukouřil k smrti. Musel se také vyrovnat s velkou rodinnou tragédií, když svého desetitýdenního syna našel mrtvého v postýlce…
Redford se narodil v roce 1936 v Santa Monice v Kalifornii. Jeho otec pracoval jako mlékař a později získal lukrativní práci účetního v ropné společnosti. Robertova maminka v něm již jako v klukovi probouzela cit pro umění. Společně se také koukali na pohádky, nejraději na Disneyovky. Malý Robert si zamiloval příběh kolouška Bambiho, kterého prý viděl nejméně třicetkrát. Kromě sledování filmů také rád kreslil. S papírem a tužkou to prý uměl ještě dříve, než začal chodit. Rád sedával pod stolem a kreslil všechno, co pod ním viděl. Včetně nohou stolovníků. „Rád jsem kreslil svět, jak jsem ho viděl u země,“ vysvětlil později herec, který se rád nechával unést i přírodou. Se svým dědečkem ji poznával od pěti let a nejraději s ním rybařil. Ve škole mu to ale moc nešlo. Když mohl, vyučování se raději vyhnul. Za to s chutí četl, což v něm probouzelo jeho bujnou fantazii. Spolužákům tvrdil, že jeho rod pochází z Irska a ze Skotska a on sám je bratrancem Robina Hooda. Jenže na univerzitě se jeho život ze dne na den změnil. Robertovi totiž zemřela maminka. Byl z toho velmi zlomený, často se opíjel a dokonce přišel i o školní stipendium. Rozhodl se, že půjde svůj žal léčit do světa.
Neměl ani na jídlo
V roce 1956 zamířil tehdy dvacetiletý Robert do Evropy. Navštěvoval uměleckou školu v Paříži, kde však nebyl příliš spokojený. Připadalo mu, že studium je až příliš honosné a on toužil po bohémském životě. Celé dny proseděl v kavárnách, kde jen tak maloval cizí lidi. Pak zamířil do Itálie, která mu připadala více přátelská a bez pravidel. Tam ovšem okusil, co znamená být na dně. Neměl peníze na jídlo, zhubnul dvacet kilo a zabrat mu dala i tuhá zima. Aby se zahřál a aby pokojík, ve kterém bydlel, vytopil, rozhodl se pro téměř tragický počin. „Byl jsem přesvědčený, že když zaplním pokoj kouřem, bude tam více teplo. Rozpůlil jsem cigarety, aby déle vydržely. Kouřil jsem dvacet hodin denně,“ přiznal. Efekt to samozřejmě nemělo a naopak jeho zdraví dostalo zabrat. Po tvrdých zkušenostech jeho cesty vedly opět domů do Ameriky, kam se vrátil jako zcela jiný člověk.
Rok po svatbě přišel o syna
Když bylo herci 21 let, oženil se s osmnáctiletou Lolou Van Wagenen (80), která pocházela z mormonské rodiny v Utahu. Kráska byla pro Roberta po jeho návratu z Evropy jakýmsi andělem nebo vykoupením. Zamilovali se do sebe a ona kvůli němu odešla ze školy. „Oženil jsem se velice mladý, v jednadvaceti, ale když se mě ptáte proč, musím říct, že mi to zachránilo život. Takhle jsem to po celou dobu manželství bral,“ přiznal později. Jejich svatba byla skromná, stála prý jen něco v přepočtu přes pět tisíc korun. Redford se v té době také vrhnul na herectví a na Broadwayi dostal svoji první divadelní roli. Vypadalo to, že mu osud konečně začíná přát. Jenže pak přišla obrovská tragédie. V roce 1959 šel dát Robert svému desetitýdennímu synkovi, který se manželům narodil brzy po svatbě, polibek na dobrou noc. A to bylo naposled, co ho viděl živého. Ráno na rodiče čekal obrovský šok! Chlapečka našli v postýlce mrtvého… „Bylo to pro nás strašně těžké. Nevěděli jsme nic o syndromu náhlého úmrtí kojenců, takže jsme jako rodiče obviňovali především sami sebe. Vytvořilo nám to v srdcích jizvu, která se nikdy nezahojila,“ řekl s odstupem času herec. I jejich druhý syn bojoval o život. Narodil se o sedm týdnů dříve a měl velké potíže s dýcháním, které ho trápily až do dospělosti. Dokonce mu museli dvakrát transplantovat játra. Po čase se naštěstí uzdravil. Redfordovi měli ještě další dvě děti, tedy celkem čtyři. Byli spolu šťastní téměř třicet let, ale v roce 1985 se rozvedli. Zůstali však dobrými přáteli. Herce přitom konec jeho manželství dlouho trápil a bral ho jako svoji prohru. „Přál jsem si dokázat, že manželství může vydržet, ale nedokázal jsem to,“ přiznal.
Jaký byl jedho první režijní debut a na co si v životě musel počkat? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 2.
