Dana Morávková (47): Domácnost stíhám špatně...
Z pomluv, které o jejím manželství šíří někteří lidé, si Dana Morávková (47) těžkou hlavu nedělá. Ví totiž, že ve svém muži, skladateli Petru Maláskovi (54), má již přes dvacet let oporu. Kdy ovšem herečka velmi trpěla, to bylo tehdy, když jí zemřeli rodiče. Jen těžko se z jejich odchodu vzpamatovávala. A právě v Petrovi našla nejlepšího přítele, který by ji nikdy nenechal v úzkých. V rozhovoru Morávková také prozradila, proč ji v souvislosti s muzikálem Trhák přepadají sentimentální vzpomínky a co bylo pro ni jako doktorku Suchou z Ordinace vůbec nejtěžší…
Dano, jak jste prožila nedávné svátky?
„Samozřejmě s rodinou, ale i pracovně. V Divadle Bez zábradlí jsme hráli i o Vánocích, a to nešlo odmítnout, přestože byly svátky. Lidé si totiž často dávají jako dárek vstupenky do divadla nebo jiný zážitek. Je to moje práce a jsme rádi, že se diváci chtějí bavit. Ale vybyly tři dny, kdy jsme stihli s manželem i rychlý výlet do Hallstattu v Rakousku. Na Silvestra se mi to pak pěkně sečetlo. To jsem přijela domů a padla, protože představení Jistě, pane premiére jsme hráli až třikrát.“
Práce tedy máte dost, jak vidno. Hrajete v několika představeních a k tomu dál točíte Ordinaci v růžové zahradě. Stíháte všechno v pohodě?
„Řekla bych, že toho nemám dost. (směje se) Ale je pravda, že třeba domácnost stíhám špatně. Zaplať pánbůh, že manžel není přehnaně náročný. A když je potřeba udělat velký úklid, tak si občas zavolám paní, která mi třeba umyje okna. Ale není to tak, že bych měla uklízečku pravidelně. A ke všemu mám takový zvyk. Když mě čeká premiéra, vždycky doma šíleně uklízím. To byste tehdy mohla u nás jíst z podlahy!“
Proč byste nechtěla paní na úklid doma pravidelně?
„Asi bych byla ten typ, co by před příchodem paní ještě předuklízel. Nechtěla bych, aby si bůhví co o nás myslela. Ne, že bychom měli doma příšerný bordel, ale přece jen, znám se a určitě bych to takhle dělala. A tím pádem by to nemělo velký smysl. Takže výjimečně uklízečku ano, pravidelně ne. No a pak je tady druhá věc. Manžel pracuje doma a potřebuje se na práci soustředit.“
O vás se ví, že jste velkou sběratelkou kabelek. Na čem ještě ujíždíte, respektive co ještě sbíráte?
„Už jenom role. Jednou z mých posledních je divadelní role listonošky v muzikálové komedii Trhák, kterou ve stejnojmenném filmu hrála Laďka Kozderková. Dokonce tam jezdím na kole a strašně mě to baví. Nevadilo mi ani, když jsme byli v divadle od rána do večera a pořád zkoušeli. Ta tříměsíční práce se opravdu vyplatila. Baví mě zpívání, tancování a myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že jsme tímto představením absolutně posedlí. A pro mě má Trhák v mém srdci místo i proto, že se mi pojí s jednou sentimentální vzpomínkou. Byl to poslední film, na kterém jsem byla v kině se svým tatínkem. Pak zemřel…“
Často myslíte na svoje rodiče?
„Často a moc mi chybí. Oba mě v životě hodně naučili. Tatínkovi jsem vděčná třeba za logické myšlení, ke kterému mě jako matematik vedl. A oba mě podporovali k mé lásce k umění. Často jsme chodili spolu do divadla. Ráda na dětství vzpomínám. A přesto, že tady už rodiče nejsou, necítím se opuštěná. Ve svém manželovi Petrovi mám i svého nejlepšího přítele. Je až neskutečné, že už přes dvacet let mám parťáka, kterému můžu říct opravdu všechno. Vím, že kdybych byla v úzkých, neváhal by ani minutu a pomohl by mi. A já bych to samé udělala pro něj.“
Jaký má Dana recept na šťastné manželství, jaký je syn Petr a co se bude dít v Ordinaci? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 3.
