Helena Růžičková (†67): Před smrtí se chtěla vdát!
Svérázná, temperamentní a národem milovaná. Je to už patnáct let, co navždy odešla geniální herečka Helena Růžičková (†67). Komička, která každé svoje kilo nosila s grácií a ze své korpulentní postavy dokázala udělat přednost. Ladné pohyby, které předvedla coby Droběna v pohádce Tři oříšky pro Popelku, jsou nezapomenutelné stejně jako baletní výkon Heduš v Ecce Homo Homolka. A kdo by si nevybavil pověstné facky, které rozdávala v trilogii Slunce, seno… I když uměla všechny rozesmát, její životní pouť úplně veselá nebyla!
Láska k synovi
Světlem jejího života byl syn Jirka, spíš než jako matka se synem se k sobě chovali jako sourozenci. Ani Růžičku mladšího nevzali na hereckou konzervatoř, a tak se vyučil prodavačem. Později se ale přece jen hercem stal. Zatímco jeho máma byla šťastně vdaná, jemu v lásce přáno nebylo. Ženatý byl celkem třikrát. „Poprvé to bylo velmi krátce. Jeho manželka si ho vzala navzdory někomu jinému, a ten pak přišel k rozumu, takže se rozvedli. Podruhé to také nevyšlo a nejdelší manželství bylo to třetí s Helenou. Z toho má dvě dcery Lucii a Kamilu,“ vypočítala Jirkovy lásky Formáčková. V rodině prý ovšem panovala nenávist. Helena údajně trpěla »opičí« láskou k synovi a žádná jeho partnerka jí nebyla dost dobrá, a tak i třetí manželství skončilo rozvodem. Vnučky Kamila a Lucie tak vyrůstaly většinu života se svou matkou, Jiří na ně po rozvodu odmítal platit alimenty. Nevěřil totiž, že mladší z dcer je jeho. „Jirka má dvě holky a já si nejsem dodnes jistá, zda jsou vůbec jeho. Ta jedna byla zřejmě počatá v době, kdy jsme byli tři měsíce na Kubě, takže ani technicky to nebylo možné,“ vykládala přátelům Helena s tím, že testy otcovství nikdy neproběhly. Přesto měl prý Jiří obě dvě děti rád jako své vlastní. Po boku matky byl až do své smrti v roce 1999. Jeho problémy začaly prasklým vředem na dvanácterníku, když zkolaboval mezi dveřmi od záchodu a zapříčil se tam kvůli své tloušťce. Když přijela záchranka, saniťáci ho nedokázali naložit a vynést z bytu. Čekalo se proto na hasiče, ale než dojeli, Jiřího stav už byl kritický. Pak následovalo několik mrtvic, infarkt a další kolaps, který se mu stal osudným.
Nemá hrob ani pomník
Helena bojovala celý život s nadváhou stejně jako její syn. Jakou právě drží dietu a kolik zhubla, si dokonce neustále zapisovala. Za svůj život zhubla celkem neuvěřitelných 766 kilo! „Začala přibírat až po porodu Jirky, proto se obávali, jestli to není nějaká poporodní porucha nebo dysfunkce štítné žlázy, a nikdo se nemohl dopátrat, v čem ta tloušťka vězí. Až potom nějaký lékař zjistil, že má srdeční vadu, která jí v těle zadržuje vodu,“ prozradil režisér Zdeněk Troška. Pak herečka s oblibou říkala, že vyčůrala sto kilo vody. „To byla pravda, ona pak hrozně zhubla. Volala mi domů a říkala: Hovno tlustá, zatopená jsem byla! V podstatě pak svou váhu dostala až na 72 kilogramů,“ dodal režisér. V roce 2003 Heleně lékaři diagnostikovali velmi pokročilé nádorové onemocnění. Do toho ji trápily cukrovka, trombóza v nohou i nemocné srdce. Růžičková byla ale obrovská bojovnice. Přes všechny komplikace, kardiostimulátor, 27 chemoterapií a mučivé bolesti bojovala až do konce. 4. ledna 2004 ve fakultní nemocnici v Plzni ale boj prohrála. Svého syna přežila o pět let, její muž zemřel rok před ní. Jejich popel byl vsypán do speciálního pomníčku, který byl zbudován na zahradě jejich chalupy. Po Helenině smrti však nechala hereččina snacha urny vyzvednout a popel rozptýlit na loučce na pražských Olšanech, kde byl rozptýlen i popel Růžičkové.
Podivné dědictví
Herečka po sobě nezanechala závěť, respektive se nikdy nenašla. Veškerá pozůstalost – chalupa, starší auto, šperky, které byly údajně ukryty na chalupě pod kuchyňskou podlahou, honorář za poslední knížku a tantiémy – tak připadla jejím vnučkám i přesto, že k nim Helena nikdy nenašla cestu. Naopak se ještě před svou smrtí chtěla schválně provdat za kamaráda Václava Glazara (†65), aby po ní dědil. Měli se vzít 7. ledna 2004, ale herečka svatbu už nestihla…
Celý článek čtěte v tištěném Aha! pronženy číslo 3.
