Rudolf Hrušínský (72): Cukrovka? Dám si sladké i frťana!
Před pár dny oslavil Rudolf Hrušínský dvaasedmdesáté narozeniny. Sám o sobě říká, že už není nejmladší, a tak místo toho, aby bral jeden kšeft za druhým a přilepšoval si k důchodu, zvolil mírnější tempo. Raději rybaří nebo cestuje. Jediný seriál, ve kterém hraje od počátku, je Ulice. Vlasta Pešek se stal jeho životním naplněním a jiné nabídky odmítá, aby se mohl naplno věnovat právě téhle roli. Tohle pracovní vytížení mu úplně stačí. Po svém otci Rudolfu Hrušínském (†73) totiž zdědil chorobu, která mu někdy dává pořádně zabrat.
Nabídky odmítá
Hrušínský si dnes dobře uvědomuje, že už má svoje roky a snaží se šetřit se víc než jeho otec. Mezi natáčením si dává dlouhé pauzy. V roce 1997 byl za Knoflíkáře nominován na Českého lva a dalo se čekat, že s filmovými nabídkami se roztrhne pytel. Herec ale několik nenatočil jediný snímek. Až v roce 2006 se objevil v Menzelově filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Loni si ještě zahrál ve dvou epizodních rolí v Kapitánu Exnerovi, před dvěma lety si střihnul roli v hudební komedii Decibely lásky. Jeho srdcovou záležitostí je jednoznačně seriálová Ulice. „Je to způsob práce, který mi vyhovuje. Zvykl jsem si, že se pracuje v jednom zátahu, téměř bez pauzy, často začínáme už v šest hodin ráno. Nejsou tam žádné prostoje, všechno pěkně odsejpá. Nepřekvapí mě ani dějové zvraty, protože vím zhruba měsíc dopředu, co mě čeká, takže se mohu připravit v časovém předstihu,“ přiznal Hrušínský. Nemá prý problém naučit se ze dne na den třicet až čtyřicet stránek textu. A produkce je s ním jako s Vlastou Peškem maximálně spokojená. „Pan Hrušínský hraje v Ulici od počátku, tedy už od září 2005. A prakticky bez přestávky. Točí několikrát do měsíce, někdy i celý den,“ sdělila Aha! pro ženy Kateřina Kotalová z PR oddělení. A přesto, že je herec častokrát po celém natáčecím dni unavený, nedává to najevo. Je stejný profesionál jako jeho otec. Dokonce štáb o jeho zdravotních obtížích ani netušil. „Popravdě, že má cukrovku, jsem vůbec nevěděla,“ dodala Kotalová. Herec na sobě nedá nic znát. Hraje ještě v Divadle Bez zábradlí, ale víc práce nebere. Seriál mu stačí. „Pořád mě baví! A jak to vydržím? Když jsem u divadla vydržel padesát let a padesát let točím televizi a filmy, tak snad vydržím ještě dalších pár let v Ulici,“ přiznal s tím, že herecký sen nikdy ani neměl. „Jako herec jsem se vždycky hlavně těšil na prázdniny,“ řekl. A toho se drží dodnes. Často si dopřává výlety a procestoval už téměř celý svět.
Láká ho Asie i Afrika
„Stále chodím na ryby, ale chodím čím dál tím pomaleji,“ svěřil se Hrušínský s tím, že kolikrát vypadne na cesty i na měsíc. „Vždycky to produkci nahlásím skoro rok dopředu a dosud mi vždycky vyhověli,“ prohlásil. Projezdil skoro celou Asii, rád pobývá v zemích, kde převládá buddhismus, protože lidé tam jsou usměvaví, což ho nabíjí. Nevyhnuly se mu ovšem ani nebezpečné situace. „V Africe nám jeden místní hoch nabídl, že nás dovede ke krokodýlům. Že se nemusíme bát, že jsou nažraní, a tak nejsou nebezpeční. Bylo to jezírko s asi padesáti krokodýly. Mám odtamtud nádherné fotky, ale až když jsem je prohlížel, tak mi došlo, že kdyby se nějaký z těch krokodýlů, kteří se tam ve vodě povalovali, pohnul, byl by tak rychlý, že bych neměl nejmenší šanci,“ přiznal Hrušínský, který tak během svých cest dohání to, co v životě zameškal. Jako dítě byl totiž na zahraniční dovolené opravdu jen párkrát. „Byli jsme s rodiči dvakrát u moře. Jednou v Bulharsku a jednou v Jugoslávii. Jel tam s námi i táta. Myslím, že jenom kvůli mámě a nám dětem. Celkem to protrpěl. Neměl rád daleké přesuny, radši byl doma, neměl rád moře, ani slunce. Když byla modrá obloha a pařák, většinou říkal: „Ježíšmarjá, to je počasí!“svěřil Rudolf mladší, který má se svou manželkou, doktorkou práv, tři syny. „Výchovu jsem nechal na své ženě, a udělal jsem dobře,“ tvrdí.
Celý článek čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 45.
