Anna Slováčková (23): Mámu teď úplně chápu...
Je ambiciózní, ale přes mrtvoly nejde. Anna Slováčková (23), která kromě jiného hraje mrchu Radku v Ordinaci v růžové zahradě, má kšeftů nad hlavu. Jak ale sama tvrdí, pořád by toho zvládla více. Pracovitost zřejmě zdědila po svých slavných rodičích Dagmar Patrasové (62) a Felixi Slováčkovi (75). Magazínu Aha! pro ženy prozradila, proč se jí děti ve škole posmívaly a jak se jí její bratr Felix (34) zastal.
Aničko, jaké jste měla léto?
„Spíš pracovní. Červenec byl super, užila jsem si skvělou dovolenou v Turecku, ale pak od srpna to bylo takové táhlé. Zkoušíme muzikál Doktor Ox, Tři oříšky pro Popelku a z tohohle období jsem pak vždycky na nervy. Nic totiž nestíhám. A do toho jsme měli docela dost koncertů s kapelou, za což jsem ráda. To mě alespoň dobilo energií.“
Hrajete v několika muzikálech, v seriálu Ordinace v růžové zahradě a do toho ještě kapela. Nezdá se vám, že máte toho hodně?
„Naopak si myslím, že bych si ještě něco přidala. Vůbec si nestěžuju. Jsem moc ráda, že se to právě po show Tvoje tvář má známý hlas ještě více rozjelo. Já jsem člověk, který musí pořád něco dělat. Neumím jen tak sedět a čekat, až mi něco spadne do klína. Neustále na sobě makám a snažím se, abych byla v něčem originální a aby byl o mě zájem. A nesnažím se dělat jenom jednu věc, ale z každého něco. Tedy kromě muzikálů a hudby píšu třeba ještě knížku.“
O čem ta vaše kniha bude?
„To je taková moje rezerva, že kdyby se opravdu všechno u mě pokazilo, tak vím, že mám ještě ji. Bude to všehochuť. Takové psycho, drama, ale i romantické. A přiznám se, že jsem se nechala trochu inspirovat i mým okolím. Postavy, které tam jsou, mají charaktery jako někteří moji kamarádi. Největší psycho je však hlavní hrdinka. Doufám, že v té se nikdo nepozná.“ (směje se)
Vaše maminka také hodně pracovala. Nezazlívala jste jí to, že byla s vámi málo?
„Já jsem měla vždycky skvělé chůvy, takže nezazlívala. Já to teď úplně chápu. Když si představím, že bych měla teď já dítě, tak by to bylo těžké. Svoji práci totiž miluju stejně jako máma tu svoji. Nevím, jestli bych to dokázala úplně skloubit. A ona to dokázala. Nikdy jsem jí nic neměla za zlé, akorát si pamatuju, že jsem žárlila, když se kolem ní seskupily děti, objímaly a já stála opodál a sledovala to. Říkala jsem si: Sakra, to je moje máma. (směje se)
Jaký máte vztah s bratrem Felixem?
„Výborný. Vždycky jsme měli. Třeba když jsem měla nějaký problémy na základce, tak to ihned řešil. Někdy se stalo, že se mi spolužáci posmívali. Byla jsem taková malá tlustá holčička. Pamatuju si, že brácha jednou přišel do školy, postavil se do dveří v kožené bundě, podíval se po třídě a řekl, že jestli se mi někdo bude posmívat, tak bude zle. A od té doby byl klid. (směje se) Brácha je opravdu skvělý. Vždycky se zastane rodiny. I když byly časy, kdy jsme se škádlili, jako všichni sourozenci, jako každý brácha se ségrou, ale to bylo z lásky. Máme se rádi.“
To je až k neuvěření, že jste byla tlustá holčička. Vypadáte skvěle...
„Děkuju, snažím se na sobě makat. Cvičím, i když je pravda, že se mi někdy nechce. Ale snažím se.“
Zdsa má Anička přítele nebo jiné ctitele a mnoho dalšího se dozvíte v pokračování rozhovoru v tištěném Aha! pro ženy číslo 38.
