Věra Čáslavská (†74): Hlavu sklonila jen jednou...
Pokorná a uctivá, ale také velká bojovnice, která nic nevzdávala a vždy kráčela se vztyčenou hlavou. 30. srpna to budou dva roky, co nás navždy opustila královna gymnastiky Věra Čáslavská (†74), která zemřela na rakovinu slinivky. Sedminásobná olympijská vítězka to vůbec neměla v životě lehké. Vedle velké slávy zažívala i hluboké pády. Bolest a zklamání jí přinesly manželství s atletem Josefem Odložilem (†54) i fakt, že se v době normalizace musela kvůli svým občanským postojům stáhnout do ústraní.
Narodila se v Praze 3. května 1942. Už jako holčička milovala spíše míče a prolézačky než panenky. Její maminka byla prý pohybový antitalent, říkávala o sobě, že neudělá ani kotrmelec. Sportovní nadání tak Čáslavská získala po svém tatínkovi, který hrával fotbal za Čechii Louny. Ten jí naučil i mít silnou vůli, aby ani v nejhorších chvílích nevěšela hlavu. „Breč, ale pozoru!“ znělo jeho heslo, kterým se pak Věra řídila celý život. Když jí byly čtyři roky, maminka ji přihlásila do baletu. Patřila mezi nejpružnější baletky, v pěti letech už předváděla akrobatické prvky a přemety a sloužila jako vzor při předcvičování starším dívkám. Pohyb byl prostě její život! Měla ráda i bruslení, ale když se v roce 1957 dostala ke gymnastce Evě Bosákové, bylo rozhodnuto! Našla svoje poslání. „Není to jen sport, ale je to krásný rituál,“ říkávala. O tři roky později jí už na krku visela stříbrná medaile ze soutěže družstev na olympiádě v Římě. Na olympiádě v Tokiu 1964 Věra vybojovala své první tři zlaté olympijské medaile a jednu stříbrnou v družstvech. I když přicházeli další vítězství, ona si nejvíce cenila to z roku 1968 na olympiádě v Mexiku, kde vyhrála 4 zlaté medaile a 2 stříbrné. Právě tady dala jasně najevo svůj nesmlouvaný občanský postoj – během slavnostního ceremoniálu předání medailí, kdy stála na stupních vítězů spolu s reprezentantkou Sovětského svazu a kdy se hrála sovětská hymna, odvrátila hlavu a sklonila ji k zemi na protest proti okupaci Československa. Tohle gesto jí komunistický režim nezapomněl. V Mexiku však došlo i k další události, která navždy ovlivnila její život.
Svatba před davy
Věra se v té době zamilovala do atleta Josefa Odložila (†54). Byl to pohledný muž s božským tělem, za kterého se kráska se zlatými vlasy rozhodla provdat právě v Mexiku. Psal se 28. říjen 1968 a ona se rozhodla, že svoje úspěchy na olympijských hrách završí svatbou. Sice nejdříve koketovala s utajenou veselkou, o tom ovšem nemohla být ani řeč. Jejich svatba vyvolala davové šílenství! Když oba vkráčeli do metropolitní katedrály, potřebovali dokonce ochranku, kterou jim udělali kolegové olympionici, aby se přes davy lidí vůbec dostali k oltáři. „Na vlastním obřadu byli jen oni sami. Večer pak byla báječná a uvolněná nálada na oslavě. Pamatuju, jak za nimi chodily stovky Mexičanů, všichni se s nimi chtěli vyfotit a oni to zvládali s úsměvem na jedničku. Věra byla tehdy hvězda světového formátu, nejen sportovními výsledky,“ zavzpomínal na veselku Václav Skoumal, který byl v té době členem gymnastického týmu. Spolu s kamarády z mužstva byl přímo na jejich svatbě. Svědkem Čáslavské byl olympijský vítěz ve střelbě z malorážky Jan Kůrka (75). „Na radnici jsem to podepsal, v katedrále a před ní nás potom málem ušlapali. Na náměstí bylo podle mnohých sto tisíc lidí. Věru Mexičané milovali,“ prozradil Kůrka.
Proč se rozvedla a kdy ji diagnoistikovali rakovinu? To a mnohem více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 34.