Hvězda seriálu Modrý kód Jiří Štěpnička oslaví sedmdesátiny: Dětství prožil v polepšovně!
Muž s podmanivým hlasem a velkým srdcem. Jiří Štěpnička, který v dubnu oslaví 70. narozeniny, se po dlouhé době objevil na obrazovkách v roli primáře urgentního příjmu v novém seriálu TV Prima Modrý kód. Herec, který také propůjčuje hlas hvězdám, jako jsou Harrison Ford či Michael Douglas, se však v životě musel poprat s mnohem složitějšími problémy, než jeho postava, která povede tým lékařů. Jeho mamince Jiřině Štěpničkové (†73) komunisté zničili život a on jako tříletý skončil v dětském domově…
Štěpnička je od svých 27 let oddaný Národnímu divadlu, ale tou největší hodnotou je pro něho v životě rodina. A právě kvůli ní si v dětství hodně vytrpěl. Jeho rodiče, herečka Jiřina Štěpničková a akademický malíř Jan Samec (†71), se brzy po svatbě rozvedli a on vyrůstal s maminkou. Ta se o něho pečlivě starala a nejvíce ji prý štvalo, že do svých tří let vůbec nemluvil. „Moje maminka z toho šílela! Pozvala k nám dětskou lékařku, aby mě vyšetřila. Když doktorka vystoupila z auta, stál jsem u vrat, ukázal jsem na její vůz a řekl: Auto! A to bylo moje první slovo. Doktorka hned zase nasedla a odjela s tím, že si máma vymýšlí, vždyť mluvím,“ prozradil herec. Když se s ním však jeho matka pokusila o nelegální přechod státních hranic, to už malý Jirka Štěpnička nejen mluvil, ale dodnes si pamatuje hrůzostrašné detaily. „Maminka mi řekla, že jedeme vlakem za tatínkem do Karlových Varů a že tam dostanu kolo,“ svěřil herec v pořadu Neobyčejné životy. Jenže místo Varů se ocitli hluboko v lese. „Ty zástupy borovic mi už začaly tu kolonádu i připomínat. Jenže my na kolonádě nebyli… Každou chvíli jsme se běželi někam schovat, protože buď někdo šel, nebo jel na kole. Ten náš převodce byl jedním z vysokých důstojníků StB, což jsme se dozvěděli až mnohem později. Vedl nás dopředu, vždy se porozhlédl, mávnul, a skupina šla k němu. Pamatuju si, že končil les a byl tam potok. Najednou se ozvala střelba a pokyn stůjte. Tak jsme zastavili a já najednou zjistil, že máma nikde není. Řval jsem, jako když mě na nože berou. Máma vylezla zpoza nějakého smrčku, kde se na poslední chvíli schovala. Asi jí došlo, že je to neřešitelné,“ zavzpomínal herec.
Sám v domově
Když je chytli, Štěpničkovou někam odvedli a malého Jirku vyslýchali na stanici. „Měl jsem na sobě námořnický modrý kabátek se zlatými knoflíky a v kapsách zašité rodinné šperky,“ svěřil. O ty ho samozřejmě soudruzi obrali a šoupli ho do dětského domova. „Odvezli mě do Prahy do polepšovny pro batolata, jak jsem tomu říkal. Naši opatrovatelé byli ozbrojení. Pamatuju si, že obden z ústavu utíkala holka, které bylo tak šest let,“ zavzpomínal herec, kterého si po čase odvezl jeho otec do Karlových Varů. Tam žil až do svých třinácti let, než maminku propustili z vězení. Když se opět shledali po tak dlouhé době, byly jejich vztahy trošku narušené. „Byl jsem v pubertě a začaly se mi líbit holky. Máma to dost těžce nesla,“ přiznal. Žili skromně v jedné místnosti u zámeckých schodů. „Když pršelo a tekla proudem voda, tak jsem věděl, že pereme,“ svěřil Štěpnička. Přesto to všechno, co se stalo, nebral od mámy jako křivdu.
Na pranýři za Gottwalda
Od hereckého povolání ho maminka odrazovala. „Brala mě všude s sebou, abych viděl, co herecké povolání obnáší za zápřah. Jenže asi to dělala blbě,“ přiznal se smíchem herec, který se už jako třináctiletý se dostal do dabingu. DAMU absolvoval v roce 1969, nastoupil nejprve do divadla v Hradci Králové, pak v Brně a v roce 1975 do Národního. Maminka pokaždé chodila na jeho premiéry. „Znervózňovalo mě to, jenže ona i tak vždycky přišla tajně,“ prozradil. Pak však přišla nabídka, která se stala pro herce doslova noční můrou. Hlavní role v seriálu Gottwald! „Byl jsem postaven před danou situaci, že budu ztvárňovat Gottwalda, a věděl jsem, že to je problém. Předpokládal jsem, že pokud řeknu ne, tak to může být můj profesní konec. Takže jsem ten seriál natočil a odnesl jsem si to se vším všudy. A i moje žena mi řekla: Tohle to, ti národ nikdy neodpustí. A je to pravda, na to jsem už přišel taky. Po sametové revoluci jsem neměl do čeho píchnout. Na druhé straně si říkám, že všechno zlý je k něčemu dobrý… Já už dneska umím říct ne, což jsem dříve až tak moc neuměl,“ svěřil.
Od nenávisti až před oltář
Velkou oporu má Jiří Štěpnička hlavně v manželce Janě, kterou si vzal v roce 1965. Poznali se na škole a jiskra mezi nimi prý přeskočila záporná. Nesnášeli se, protože Jana byla poctivá studentka a Štěpnička školu flákal. „Zatímco jiní se napřed milují a pak nenávidí, my jsme si nenávist odbyli hned na začátku a nakonec nás tak sblížila, že jsme se po letech vzali,“ řekl s nadsázkou herec, který je otcem dvou dětí. Obě je po vzoru mámy odrazoval od herectví, zvláště pak syna. „To není povolání pro normálního chlapa. Je s tím spojená spousta potíží. Jsme trochu exotická zvířata, která je zvykem trochu obdivovat a zároveň na ně plivnout,“ tvrdí. Měl štěstí, dcera studovala práva, syn je lékař. I proto Štěpnička rád hraje role lékařů, jako doktora jste ho mohli vidět v Ordinaci v růžové zahradě, v Cestách domů a nyní v Modrém kódu.