Soňa Altmanová, sousedka Karla Svobody (†68): Vendulo, všem příšerně lžeš!

Jako lhářka a zlá macecha – tak teď vypadá Vendula Svobodová (34). Alespoň podle výpovědi dlouholeté sousedky Svobodových Soni Altmanové (53). Co všechno v exkluzivní zpovědi pro Nedělní Aha! prozradila? Podle ní se třeba Vendula pohádala s Janou, dcerou Karla Svobody (†68), tak ostře, že ji Jana shodila ze schodů. A Svobodova sousedka Soňa Altmanová pokračuje: „S Karlem byla Vendula už před smrtí jeho první ženy Šišky a ne až potom, jak tvrdí. Navíc také zapomněla říct, že sice opravdu ochotně vybudovala Karlovu synovi Petrovi byt ve vile nad nahrávacím studiem, ale jen proto, že ho nechtěla mít na očích. Vždyť mu nebylo ještě ani patnáct,“ zlobí se Altmanová.

Po režiséru Filipu Renčovi, zubaři a Svobodovu blízkém příteli Michalu Bufkovi, a po bývalé ženě hudebníka Ladislava Štaidla Anně Štaidlové se tak proti Vendule postavil další člověk, který překonal strach, vystoupil z anonymity a ukazuje na Vendulu vyčítavým prstem! „Vendulo, Karlovou smrtí jsi vinna ty! Nemohu už mlčet, když vidím, jak balamutíš lidi!“ Tak tvrdá obžaloba zní od ženy, která Svobodovy znala déle než třicet let.

Soňa Altmanová se nejdříve zdráhala vystoupit, neboť měla obavu z reakce lidí. Nakonec však sebrala odvahu. „Nikdo mně nemůže obviňovat ze zášti vůči Vendule. Nikdy jsme si neublížily, takže nejde o mstu a navíc jako bývalá učitelka z mateřské školky bych si nedovolila lhát. Jsem ale šokovaná z toho, co Vendula bezostyšně prohlašuje, a tak chci uvést věci na pravou míru,“ zahajuje vyprávění Altmanová.
Ta se v Jevanech objevila v roce 1976, tedy dva roky před Karlem Svobodou, a vydržela v nich až do loňska. Nyní žije v Praze, ale zážitky s Vendulou Svobodovou má stále živě v paměti.

Altmanová přiznává, že nebyla nejlepší kamarádkou hitmakera Svobody, ale o něm a jeho rodině ví víc než dost. „Karel byl svůj člověk. Hodně času trávil ve studiu, já se spíše kamarádila s jeho ženou Hankou. Ale s Karlem jsme se stýkali, bavili, tykali jsme si, byla to příjemná setkání. Jeho děti Petra s Janou znám odmalička, Péťu jsem měla na starosti i v mateřské škole,“ vysvětluje paní Soňa ještě předtím, než začne vyprávět, o čem podle ní Vendula Svobodová nemluví pravdu.

Vendula si třeba v pořadu České televize 13. komnata z loňského roku postěžovala, jak na ni přátelé Karla po svatbě zanevřeli. „Nechápu proč. Vždyť jsem mu nerozvedla manželství, ani jsem nikomu jinému neublížila!“ tvrdila tehdy Vendula.
Sousedka, která jeden čas hlídala i Artura, syna Ivety Bartošové, si však stojí za svým. „Všichni jsme dobře věděli, že už když Karlova první žena Hanička umírala na rakovinu, Vendula si do Jevan razila cestu. Karlova manželka Šiška, jak se jí říkalo, se o těch techtlemechtle dozvěděla a byla z toho strašně špatná,“ vypráví Soňa Altmanová, která byla blízkou přítelkyní Hanky Svobodové.

Už pár měsíců po smrti Šišky se Vendula nastěhovala do Jevan. Dnes tvrdí, že se tehdy s Karlovými dětmi Petrem (26) a Janou (36) postupem času skamarádila. Tomu se však její bývalá sousedka, jejíž dům byl od rezidence Svobodových vzdálen jen osmdesát metrů, směje. „Karlovy děti ji nemohly nikdy přijmout. Vendula pro ně byla cizí člověk, jenž se k nim nastěhoval hned po smrti jejich mámy, které tak ublížila. Jednou se dokonce oblékla do Hančina kožichu a šla v něm nakoupit. Jana přišla domů, viděla Vendulu v kožichu po mamince, a tak ji kvůli tomu shodila ze schodů. Nebo si do koupelny nanesla spoustu malovátek, ale Jana jí je všechny vyházela. Nikdy si nepadly do oka,“ vzpomíná paní Soňa.

Vendula podle ní šikovně obhájila i další neobvyklou věc – vystěhovala z vily tehdy ještě nedospělého Petra Svobodu tak, aby ho nemusela mít na očích! „Když teď tvrdí, že byla tak laskavá, že mu pomáhala vybudovat byt nad otcovým nahrávacím studiem, tak by mě zajímalo, která hodná nevlastní matka to udělá patnáctiletému klukovi. On byl prostě pro Vendulu v domě rušivý element. Teď se to nazývá kamarádským zařizováním bytu, ale pravé pojmenování by se mělo hledat jinde,“ je přesvědčená sousedka.

Nad otázkou, co si o bývalé sousedce vlastně myslí, Altmanová chvíli uvažuje a pak opatrně řekne: „Tak, jak jsem Vendulu poznala, dělala na mě úplně jiný dojem, než jaký si teď vytváří na veřejnosti. Podle mě je to velmi tvrdé děvče, možná někdy nepříliš citově založené, které si na smrti svého dítěte vybudovalo kariéru. Kapka naděje byla skutečně skvělý nápad. Neměla by však zapomínat, že nebýt Karla, nikdy by v charitativní činnosti nebyla tak úspěšná a byla by na tom stále stejně, jako když chudá dívka s copánky a rovnátky přišla do Jevan. Pak jí ale i lodičky za osmnáct tisíc korun začaly připadat levné,“ končí své vyprávění Soňa Altmanová.