Marek Blažek (30), zatím poslední objevený syn Jana Krause

● Ten Kraus, to musel být proutník
● Rok žil v Rumburku a počal tam syna
● Seznámili se ale až po desítkách let

„Na co zkouška DNA, když je to už předem jasné,“ reagovala při pohledu na podobiznu Krausova partnerka Ivana Chýlková. A měla pravdu, testy potvrdily, že Kraus je skutečně otcem Marka Blažka! A co na to nalezený syn?

Marku, většinu života jste netušil, kdo je vaším biologickým otcem. Jak jste se vlastně o Janu Krausovi dozvěděl?
„Napověděl mi to můj obličej, a když mi bylo asi třiadvacet let, potvrdil mi to jeden dobrý kámoš. Věděl to od své matky, která se znala s tou mou. Jan Kraus bydlel s Romanem Skamene před lety asi rok v Rumburku. Někdy v té době se s mojí matkou poznali. Jsem rád, že je mým tátou právě on a ne Roman Skamene.“

Kdy jste se s Krausem poprvé setkali?
„Kolem Vánoc 2004 jsme si psali a sešli jsme se až v dubnu 2005 po jednom koncertu Davida Krause. Dlouho jsem váhal, zda to mám udělat. Byla tam celá Krausova rodina, a nakonec to bylo fajn. Pokládám to za součást mého života, a navíc jsem na to byl v tom věku lépe připraven než kdykoliv předtím.“

Jaké byly reakce Jana Krause?
„Nejdříve si otcovství vůbec nepřipouštěl. Pak to DNA testy potvrdily, a nakonec jsme byli oba rádi, že to tak dopadlo. Celé DNA vystoupení natočil Adam Kraus jako dokument a snad to někdo někdy odvysílá.“

Jak to vzala vaše matka a váš nevlastní otec, Oldřich Blažek?
„Máma to přijala elegantně a celé to pokládala za souhru náhod. Otec Olda byl rád, že se to konečně provalilo a říkal, že mu to je jedno. Že jsem nevlastní jsem sice věděl, ale bitý jsem byl stejně jako otcovi vlastní synkové. Vůbec jsem si s Blažkovými v dětství užil. Mladší bratři na mě řvali »bezmocnej«, byla to fakt tvrdá škola.“

Proč zrovna »bezmocnej«?
„Bratři i nevlastní otec jsou na rozdíl ode mě mnohem lépe fyzicky vybaveni. Já jsem chodil na judo, kde jsem dostával dvakrát týdně na hubu a při fotbale a hokeji jsem se často cítil opravdu bezmocnej. Bral jsem to ale sportovně.“

Pojďme ještě ke Krausovým – jak vás přijala jeho rodina, vaši noví bratři?
„Pozitivně. Konečně se cítím v Praze stejně dobře jako v Rumburku. S bratry se vidím na chalupě nebo v Praze. Nejvíce času jsem strávil zatím s Davidem. Máme podobné zájmy a způsob humoru. Jáchym je mi z bratrů zase nejvíce podobný. Náš rod je dlouhý a jsem hrdý na to, že k němu patřím.“

Vaše matka už zemřela, takže se s Janem Krausem po letech už nesetkala. Nevlastní otec s ním už mluvil?
„Už loni se setkali v Rumburku, ale nic víc zatím nebylo.“

Jak vám nová identita změnila život?
„Jsem víc v klidu, když vím, po kom jsem. Lépe připravený to někam dotáhnout jsem už ani nemohl být. Vidím, že na to mám buňky, ale makat musím stejně. DNA nestačí, člověk se musí pořád učit. Všichni co si myslí, že stačí mít úspěšného tátu, tak jsou na omylu.“

Už jste měl s tátou Janem Krausem nějaký konflikt?
„Přestože kouří, není nadšený, když já kouřím trávu. Je to na něj silná káva.“

Máte kromě vizáže i podobné povahy?
„Asi ano. Jsem hodně po otci. On má akorát lepší vychování než já. Svůj temperament musím dohánět charakterem. Také mi, stejně jako jemu, nedělá problém říkat slovo prosím.“

Co děláte a čím se živíte?
„Pracuju jako nezávislý poradce pro oblast managementu IT. Posledních pět let i podnikám, tátovi v Rumburku jsem pomohl vydělat na auto. Letos spouštím s dalšími borci marketingovou firmu Apachi.“

Pomohl vám Jan Kraus s pražským bydlením?
„V Praze bydlím déle než deset let. Pracoval jsem na Letné dokonce v době, kdy tam otec s celou rodinou ještě bydlel. Přesto jsme se nikdy nepotkali. Musel jsem jít štěstíčku naproti skrz internet a DNA.“

Jak vycházíte s macechami?
„Výborně, jsou to nádherné ženy i úžasné osobnosti.“

Bylo vám jméno Jana Krause ku prospěchu, nebo tomu bylo i naopak?
„Vypadat jako Kraus je pro mě závazek ještě větší, než se Kraus jmenovat.“