Poplach v oblacích: Brodský s Bláhou se nenáviděli!

Hádky a urážky...

Kdo neznal Vlastimila Brodského (†81) a Josefa Bláhu (†70) osobně, myslel by si, že se ti dva přímo nenávidějí! A oni toho využívali k různým legráckám. Ve filmu Poplach v oblacích se na place poprvé potkali s tehdy mladým Josefem Dvořákem (70). A ti dva šibalové si ho dokonale vychutnali.

„Každé ráno pro nás přijelo auto a vezlo nás na natáčení. No a jednou jsem měl to štěstí jet společně s panem Brodským a Bláhou. Ještě jsem si říkal, jaká to pro mě bude čest, jak to bude úžasné, sedět vedle takových velikánů,“ zavzpomínal Dvořák. „Jenže jakmile se auto rozjelo, tak ti dva na sebe začali strašlivě řvát, urážet se, nadávat. Bylo to hrozné,“ dodal.

Dvořák byl v šoku

Ta cesta pro něj trvala snad věčnost, mlčky seděl a modlil se, aby už byli v cíli. Jakmile dorazili na místo, vypálil z auta jak namydlený blesk. Klepala se mu kolena, třásl se mu hlas, byl z té jízdy vyděšený. „Hned jsem pak běžel za štábem a poprosil je, abych už příště s nimi nemusel. A že by bylo úplně nejlepší, kdyby ti dva raději jezdili každý v jiném autě. Že se spolu nemůžou vystát, nesnášejí se a že se mohou třeba i zabít,,“ popsal traumatický zážitek Dvořák.

Jenže ostatní věděli své… „Všichni se na mě jen tak s cukajícími koutky podívali a pak se rozesmáli. Největší radost jsem tím samozřejmě udělal Bláhovi s Bróďou. Oni to na mě celou dobu hráli a já jim naletěl. Nebyl jsem ale zdaleka první ani poslední,“ dodal s úsměvem.

„Oni si dělali srandu z pana Šimánka, že neumí mluvit, pošklebovali se mu. A on na to nic neříkal, jen se usmíval, jako pan Tau. Měl roli němého elegána,“ vybavil si Michal Hofbauer (47), který hrál ve filmu syna Vlastimila Brodského, inspektora bezpečnosti letového provozu.

Spojovala je smrt

Přesněji hrůza ze smrti! Ne, že se nesnášeli, ti dva byli kamarádi na život a na smrt. Navíc je spojovaly společné zájmy. Ten největší byl dost neobvyklý – strach ze smrti. Oba na ni častokrát vtipkovali, milovali černý humor, právě proto, aby tím maskovali smutnou pravdu.

„Jeho panická hrůza ze smrti byla pověstná. Ke konci života ochrnul na polovinu těla, což dost těžce nesl a své neduhy zaháněl alkoholem. Jeho stav se stále zhoršoval, až to dospělo do fáze, kdy nemohl jíst, jen pít. A jeho milované pivo mu manželka musela dávat brčkem. Neměl hezký konec,“ prozradila na Josefa Bláhu jeho bývalá kolegyně, herečka Antonie Hegerlíková (88).

Také Bróďa, vyhlášený hypochondr, se děsil stáří a nemocí, které by mu způsobily například nemohoucnost. Nakonec to vyřešil po svém. Než čekat až si smrt přijde pro něj, zastřelil se sám.

Hlavní hrdinka žije!

Že už jsou hlavní aktéři slavného filmu po smrti? Ale kdepak… Je sice pravda, že od natáčení uplynulo neuvěřitelných čtyřiatřicet let, ale jeden hrdina, respektive hrdinka stále žije! A sice slon Bimbo! Dodnes ho můžete vidět v pražské zoo, kde tvoří harmonickou dvojici s ještě starší slonicí Gulab!

„Bimbo byla ve skutečnosti sloní slečna, jmenuje se Shanti a pochází z indického Ásámu. Filmové studio Barrandov ji tehdy kvůli natáčení zakoupilo od jedné německé firmy v Darmstadtu za 22 200 tehdejších marek (tehdy skoro dvě stě tisíc korun). V době natáčení jí bylo pouhých sedmnáct měsíců,“ vzpomněl si kameraman filmu Josef Vaniš (†82).

Už samotný převoz z Německa do Čech byl velkou událostí. Celý transport natáčela německá televize. „Od celníků dostala banány, byla i miláčkem štábu. Oblíbila si pana Šimánka a on ji. Nedala bez něj ani ránu, takže jsme nemuseli vůbec zkoušet, ani ji nijak nahánět, když spolu pochodovali po silnici a krajinou, šla za ním jako pes,“ vyprávěl ještě kameraman Vaniš.

Koupili ji za marky, prodali za koruny

Protože do začátku natáčení zbývalo málo času, již v průběhu karantény začala příprava Shanti na filmovou roli podle požadavků upraveného scénáře. Po seznámení s protagonisty filmu, hercem Otto Šimánkem a oběma dětskými představiteli, bylo koncem července zahájeno natáčení.

„To trvalo s několika přestávkami až do září a konalo se na různých místech v Čechách, například v třešňové aleji u Olbramovic, v okolí vesničky Pičín u Dobříše, na letišti PrahaRuzyně, v Památníku národního písemnictví na Strahově, v pražské zoo a na závěr v Grandhotelu Pupp v Karlových Varech,“ zmínil pamětník filmu.

Po natáčení Shanti zakoupila pražská zoo za osmdesát tisíc korun, tedy s výrazným prodělkem.

Věděli jste, že...

…Otto Šimánek (†67), představitel hlavní role, za sebe odmítal dubla, vše si hrál sám? Byl ve vynikající fyzické kondici, ráchal se i ve studeném moři. „Ten se snad narodil jako klaun,“ říkával o něm režisér Polák.

…dalším filmovým vrakem letadla byl práškovací Čmelák? Tvůrci ho nechali i potopit, ale udělali chybu. Protože pravá strana trupu byla pobořená, udělali dvířka do pilotní kabiny zleva. A když František Husák leze na hladině ven, odborníci si hned všimnou, že v reálu to není možné.

…výjezd požárníků a záchranářů obstarali skuteční profesionálové z letiště? Točilo se za plného provozu.

…letoun, po jehož křídle se pan Tau prochází, je Tupolev TU134? Československé aerolinie věnovaly vyřazený kus filmařům a ti ho nakonec kvůli záběrům dokonce rozřezali.

…jméno pana Tau vzniklo spontánně? Tvůrci filmu Polák a Hofman jeli prstem po řecké abecedě a písmeno Tau se jim zalíbilo nejvíc.

…Pan Tau byla první příležitost, kdy si Petr Nárožný zahrál vážnější roli? „Do té doby jsem hrál jen samé potřeštěnce. A tady jsem byl najednou seriózní tatínek,“ připomněl Nárožný.