Herečka Andrea Kerestešová (26): Proč Slovenky kralují českým filmům...

Herečka Andrea Kerestešová (26), jedna z hlavních postav seriálu Vyprávěj, pochází z Hlinného na Slovensku, v Praze je čtyři roky. I ona patří mezi skupinu Slovenek, které se snaží prorazit v Česku. Je také možná jedna z mála, které se to povedlo. Proč se slovenské herečky tlačí do Prahy? Jak se cítí vedle českých herců? I o tom se rozpovídala dívka, která u nás prorazila reklamou, když v sexy šatech omývala obrazovku. Role ve Vyprávěj přišla až později.

...ovšem v soukromí se umí pěkně odvázat. Jako na nedávném večírku České Miss.

SERIÁL VYPRÁVĚJ

Andreo, jak moc jste usilovala o roli v seriálu Vyprávěj?

„Moc, asi sedmkrát jsem byla na konkurzu. Pro mě to bylo velmi psychicky náročné. Člověk si bohužel nedokáže uvědomit, do čeho jde, dokud tam není. Já jsem netušila, co je to rodinná sága ani co je to dopoledne hrát osmnáctiletou a odpoledne třicetiletou. To se mi stávalo v té první sérii. Dopoledne jsem měla culíčky, pak byl oběd a já jsem najednou byla matka.“

Nevadí vám být téměř dva roky v jednom seriálu?

„Nestěžuju si. Můžu být šťastná, že mám takhle skvělou práci. Za mnou jsou desítky skvělých hereček, které takovou příležitost nemají. Snažím se být spíš vděčná a »nefrflat«. Má role se hlavně vyvíjí, já dospívám, což je velká výhoda seriálu Vyprávěj. Není to jako v Ulici, kde člověk hraje pořád tu stejnou postavu.“

Jak se vám hraje role třicátnice?

„Nechci být stará. Nejhorší je, že spousta lidí mě zná jen ze seriálu, pak mě třeba vidí v civilu, kdy mám tenisky a mikinu a najednou mi řeknou, jé ty vypadáš dobře.“

Vedle vás hraje spousta úžasných a skvělých herců, jak se vedle nich cítíte?

„To je něco úžasného. Roman Vojtek byl od začátku mou největší oporou, bral mě úplně normálně takovou, jaká jsem. Nikdy jsem z něj necítila, že se na mě dívá skrz prsty. Na začátku to byl můj nejbližší »herecký« člověk. Velmi mi pomáhal. Před ostatními jsem měla hrozný strach, respekt a tak...“

Největší hrůza jde možná ze Svatopluka Skopala, ne?

„Ne, ten je výborný. Já ho obdivuju. Je takový svůj. Fakt je, že je velký introvert, ale když řekne nějakou hlášku, tak to stojí zato.“

A jak na vás působí vaše seriálová babička Nina Divíšková?

„Líbí se mi hlavně charakter její postavy, pořád si drží to svoje, já teda ani nevím, jaká je ve skutečnosti. V podstatě si člověk myslí, že ty ostatní poznal, ale nikdo se tam tolik »neodhaluje«, aby se ukázal, jaký ve skutečnosti je. Je to jenom práce. Samozřejmě mezi sebou máme velmi dobré vztahy. Říkáme si, co se děje doma, proč jsem zrovna dneska smutná a proč veselá.“

Jedna z nejpopulárnějších scén: Na pláži v NDR.

SLOVENKY V ČESKU

Tušíte, proč se poslední dobou objevuje tolik slovenských hereček v českých filmech a seriálech?

„To je otázka spíš na režiséry. Možná je to tady zajímavější. Moc se mi třeba líbí ty česko-slovenské projekty, kterým velmi fandím.“

Je tedy možné, že Slovenky mají v Česku více práce?

„Je to tak. Na Slovensku se začalo pořádně točit teprve před dvěma lety. Předtím se tam nedělo nic. Holky neměly práci a tak logicky začaly chodit na konkurzy tady.“

Jak velký je pro vás problém přeučit se slovenštinu na češtinu?

„To je vždycky velmi složité. Když jsem delší dobu na Slovensku a vrátím se do Prahy, potřebuju pak dva tři dny na to, abych se rozmluvila. Zasekávám se, nevím, jak mám říct některá slova. Začátky byly taky velmi náročné. Když jsem sem přijela, poslouchala jsem televizi a mluvila. I teď se ještě učím repliky slovo od slova, ale nejde mi to z pusy. Třeba jdou za sebou slova, která se mi velmi těžce vyslovují a vypadá to krkolomně. Tak to pak měníme. Hledáme způsob jak to říct, aby to bylo v pohodě.“

Jaká je teď vaše čeština?

„Pořád se učím. Lidé se mě ptají, proč nemluvím slovensky, ale to bych se pak v životě nenaučila česky. Pořád mám zapnutou televizi i když se na ni nedívám. Mluvím a kamarádky mě opravují. Taky jsem měla učitelku, která mě učila divadelní řeč. Chodila jsem k ní měsíc a půl.“

Berou vás lidé jako Češku, nebo jako Slovenku?

„Jako Slovenku.“

Zvažujete, že byste se teď vrátila zpátky na Slovensko?

„Zrovna jsem dostala nabídku na jeden slovenský projekt, který budu dělat hned jak dotočím Vyprávěj. Půjde o nový seriál, kde mám dost velkou roli.“

Máte v Česku jinou práci kromě Vyprávěj?

„Ne. Zatím si netroufám na divadlo. Čekám na víc zkušeností. Kdybych se chtěla věnovat divadlu, musela bych mít volno a dělat jenom to. Já nemám divadelní zkušenosti, takže by to bylo mnoho práce. Všechno, co se učí herci na DAMU, bych se já musela učit za pochodu. Já má totiž vystudovanou pedagogickou fakultu.“

Ve smuteční róbě během pohřbu Mariana Labudy.

STĚHOVÁNÍ

A jak jste se tedy dostala k herectví a ještě tady v Česku?

„Štěstí, osud. V průběhu vysoké školy jsem obcházela konkurzy. Živily mě reklamy, jednu z nich točil Karel Janák, který dělal Rafťáky, a tak si mě pozval na konkurz k filmu, ve kterém jsem pak i hrála. Tak jsem se vlastně dostala do Česka. Najednou jsem byla ve všech českých agenturách.“

Bylo těžké opustit Slovensko?

„Nikoho jsem tady neznala, byla jsem totálně sama. Někdy mi bylo hodně smutno, kolikrát jsem brečela. Nevěděla jsem, co bude za měsíc, jestli vyžiju, jestli budu mít práci, jestli mi to vlastně půjde a já budu pro někoho zajímavá a ne tuctová. Věřila jsem ale tomu, že jsem schopná se tím uživit.“

Není už čas na to zazářit v nějakém filmu?

„Asi je. To je ale o tom, že buď si mě někdo zavolá, nebo ne. Existují samozřejmě agenti, ale toho já nemám. Přijde mi to trošku ponižující, aby za mě někdo prosil o práci. Proč? Tady v Česku není moc lidí, kterým bych absolutně důvěřovala, vždyť ten člověk by byl mé druhé já. Zatím to zvládám sama, práci mám, takže to moc neřeším.“

Ale Vyprávěj taky jednou skončí...

„Udělám si sérii fotek, které rozešlu do agentur, napíšu, že jsem volná a nemám práci, ale nebudu se prosit. Když bude práce na Slovensku, nevylučuju, že se tam vrátím. Nejsem vázaná na Čechy, jsem dokonale svobodný člověk.“

Vyprávěj se točilo i na horách.

POŘÁD BEZ CHLAPA

Co bylo nejtěžší pro Slovenku, která se najednou ocitla v Česku a dostala tak velkou roli v seriálu Vyprávěj?

„Často nad tím přemýšlím, musela jsem se s tím naučit žít. Jednu dobu to bylo super, ale já jsem na všechno sama, to není jednoduché.“

Rodina je na vás pyšná?

„Myslím, že teď už ano. Pro ně bylo těžké to, že jsem tady začala hrát. Neuměla jsem to ani pořádně vysvětlit, ale já jim rozumím, oni neví, jak to chodí, to je pro ně jiný svět. Už se s tím smířili, dokonce sledují Vyprávěj.“

Nejhorší asi bylo přesvědčit maminku. Už se to povedlo?

„Už to neřeší, vždycky mi napíše, že plakala, když viděla některý z dílů. Často místo mě vidí sebe, popláče asi a vzpomíná jaké to bylo. Teď to jsou vlastně její léta.“

Jste na Slovensku tak slavná jako tady?

„Určitě míň. Teď se tam možná spustila nějaká vlna, potěšilo mě, že si mě tam začali všímat. Je to moje krajina, můj jazyk, chtěla bych tam prorazit, protože tam pro mě bude snazší i to hraní, vše bude přirozené.“

Tady už ale známá jste. Měla jste přesto někdy hluboko do kapsy?

„Samozřejmě, neměla jsem třeba na nájem. Já vždycky věřím, že někdo nahoře mi pomůže. Já jsem zaplatila nájem a věděla jsem, že za měsíc už na něj nebudu mít, neumím si od někoho půjčit, navíc jsem tady nikoho neznala a tak jsem říkala Bože, vždyť mě nemůžeš nechat v takovém průseru, co já tady budu dělat a dva dny na to mi přišla nabídka od mobilního operátora. To mě zachránilo.“

Takže teď vám už jen zbývá najít si chlapa...

„Jistě že někoho potřebuju, ale co mám dělat (smích). Až to přijde tak to přijde.“

Roman Vojtek byl od začátku její největší oporou.

Jak vznikal rozhovor

S Andreou Kerestešovou jsme se sešly na poslední klapce druhé řady seriálu Vyprávěj. V ateliérech v Jinonicích se zrovna natáčely Vánoce. Herečka se v průběhu rozhovoru snažila nezaměnit češtinu za slovenštinu a hlídala si, zda-li v českém jazyce neděla chyby. Oběd vyměnila za rozhovor, což jí prý žádné problémy nedělá. Vždyť ráno snídala housku. Jen jednou si musela odskočit na plac, ale jen co dotočila poslední obraz, byla zpátky na točící židli a odpovídala na otázky.

Slovenské »naplaveniny« v českém filmu

Zuzana Norisová (31)

filmy Rebelové, Milenci a vrazi, seriály Letiště, Přešlapy, Dokonalý svět