Diskotéky za normalizace: Pařby Karla Svobody s první ženou Šiškou! DJ vzpomíná...
Musel vyházet džíny, svetry, skoro všechny svršky, aby do kufru napěchoval asi sedm stovek vinylových singlů (ano, těch malých černých desek, které se přehrávají na gramofonu a na každé straně je jen jedna písnička). Miloš Skalka (67) si tehdy v devětašedesátém ze studijního pobytu v USA odvážel poklad nezměrné ceny a v Praze mohlo začít diskotékové šílení. Obrovský fenomén pouštění hudby z desek, který vcelku rychle vystřídal taneční čaje s živou muzikou. Dneska už legendární Skalka byl jedním z prvních českých dýdžejů…
Miloši, fakt jste tehdy dal přednost deskám? A vyházel jste džíny, se kterými jste tady mohl honit vodu?
„Dal. Vážně. Džíny se v Praze ještě daly sehnat, ale muzika ne. Kdo to nezažil, nepochopí, jak jsme tu byli izolovaní.“
Dneska kliknete dvakrát myší a máte staženou novou nahrávku, za chvíli další…
„A já tehdy psal dopisy po celém světě, lákal z lidí, které jsem nikdy neviděl, desky. Pořád jsem psal a čekal.“
Dneska byste to obstaral na internetu.
„A tehdy jsem čekal třeba měsíc, než přišel jeden singl. Když to cestou někdo neukradl, dorazil mi domů. A to byl samozřejmě velký svátek.“
Kde jste prvně hrál? Jak to všechno začalo?
„První diskotéku jsem měl v dnešním Futuru na Smíchově, ale pak už jsme začali hrát s Jakubem Jakoubkem v Déčku, později Dvojce, na rohu Vinohradské a Italské třídy.“
To byl kultovní klub.
„No jasně. Venku stály dlouhé fronty, byl pořád nával.“
Chodily na diskotéky i tehdejší hvězdy?
„Speciálně do Déčka chodil Karel Gott, Jirka Schelinger, Helena Vondráčková, Jitka Zelenková, Ondřej Soukup, Zdeněk Rytíř, kompletní česká pop music. Ale také hradní společnost, jak jsme říkali spisovateli Jiřímu Muchovi a jeho ekipě děvčátek a dam.“
„Lidé chodili, protože slyšeli muziku, která se hrála venku. Jak by se k tomu jinak dostali? Desky ze západu se sem nevozily, my jsme tady vůbec netušili, co se hraje v Anglii, Americe.“
Tančily i celebrity?
„A jak. Třeba Karel Svoboda byl excelentní tanečník. Se svou první ženou Šiškou byli hvězdami parketu. Byli tam pečený vařený.“
Co Karel Gott?
„Taky. Jéje, ten křepčil jak bodnutej vosou. Byl vynikající. A herci Dáša Veškrnová, Pavel Landovský nebo Michal Pavlata? Travolta je béčko.“
Tehdy to ještě nebylo svázané komerčními zájmy, všichni měli jednoho manažera, kamarádili se. Společenský život byl spontánní, je to tak?
„Naprosto spontánní. Občas jsme hvězdy zneužili. Vytáhli je na pódium a oni zazpívali. Jen tak, bez přípravy, bez honoráře. Karel, Helena, Miki Volek, Schelinger. Lidi šíleli, nádhera. Muzikanti sem chodili pro inspiraci. Nechali si od nás kolikrát nahrát na pásku hit, který se jim líbil, a pak nazpívali českou verzi.“
„Patřilo to bohužel k době. Najednou se rozsvítilo, dovnitř vletěli esenbáci se psy a kontrolovali občanky. Důležitě, pomalu, jen aby prudili. A kdo ji neměl, toho si odvezli k výslechu na policejní stanici.“
Vím, že jste kolikrát holky zavřeli dozadu do šatny.
„Anebo jsme je nacpali pod mixážní pult. Policajty nenapadlo koukat se nám pod gramofony na pódium. Jednou byl ale obrovský průšvih, když šéfka klubu Helena Becková dovnitř nepustila Deana Reeda.“
To byl ten zpěvák, který jako jediný emigroval naopak. Z Ameriky do komunistického Východního Německa. Cvok…
„No právě. A ona ho tam nechtěla. Měli jsme tam dveřníka, říkali jsme mu Arnold, a ten si dával dobrý pozor, koho tam pouští. A toho Reeda normálně otočil a vyhodil ven. Pak se to dlouho řešilo na ÚV SSM jako politický skandál. Tehdy všechny kluby a diskotéky totiž patřily svazákům.“
Jak jste se dostával k deskám?
„Měl jsem dobré kamarády, co mi je vozili zvenku. Budete se divit, hlavně sportovci. Tenista Jirka Hřebec, fotbalista Franta Veselý. Mí největší dodavatelé.“
Proč se vlastně chodilo na diskotéky?
„Balit holky. A holky zase balit kluky. To je přece jasný. Dneska máš sociální sítě, tehdy jsi lovil naživo. No uznej, nebylo to lepší?“