Hrůzná vražda Aničky: Rozhovory s lidmi, kteří vědí nejvíce!

A celé ty čtyři dny nemluví Česko o ničem jiném. Kriminalisté už obvinili ze znásilnění, vraždy a krádeží vloupáním Otakara Tomka (41) z Mostu. Tedy toho samého muže, kterého zadrželi už v říjnu, ale soud ho propustil z vazby.

Od pátku je konečně ve vazbě, policisté se ho snaží vyslýchat, ale on zatvrzele mlčí. Nedělní Aha! shromáždilo výpovědi osmi lidí, kteří jsou do případu zasvěceni a nebo mají dostatek odborných znalostí, aby se k němu mohli vyjádřit...

Vyšetřující kriminalista: Tomek věří, že je velmi dobrý lhář!

Otakar Tomek obviněný z vraždy a znásilnění Aničky stále zapírá. V souboji s detektorem lži, kterému se po prvním zatčení podrobil, prohrál na celé čáře.

„Při otázkách týkajících se oběti lítal záznam jako divý. Kolikrát hledáme lupou, abychom našli odchylku od normálu, ale takový výkyv jsem ještě neviděl,“ řekl Aha! pražský kriminalista.

Nyní už obviněný vyšetření na polygrafu odmítl. Měl šanci ho obelstít, a proč to nedokázal? Na otázky Aha! odpovídá jeden z detektivů obeznámených s případem.

Lze detektor lži oklamat?

„Ano. Reaguje na emoce, nikoliv na pravdu. Předpokládá se, že když člověk lže, změní se mu rychlost dechu, frekvence tepu, krevní tlak, chvění svalů ovládajících hlas a hlavně kožní odpor. Navíc každá změna vyvolá odlišnou vnitřní sekreci žláz a s tím souvisí i pocení.“

Tomek ale detektor lži po prvním zadržení v souvislosti s Aničkou neoklamal, proč?

„Oklamat ho může buď člověk, který věří tomu, co říká, nehledě na to, zda je to lež, nebo člověk školený v ovládání emocí a doprovodných prvků. To jsou například špioni. Normální člověk, byť inteligentní, pokud lže a není trénovaný, velkou šanci nemá.“

Tomek je inteligentní, navíc z policejní rodiny. Přesto na detektor šel, a špatně to pro něj dopadlo. U všech otázek týkajících se Aničky prohrál. Proč neodmítl vyšetření už tenkrát?

„Zřejmě si věřil, že je dobrý lhář. Jeho nadnesené sebevědomí je patrné na první pohled. Věřil, že když zachová klid, tak detektor přelstí. Měl vyzkoušeno, že mu lidé baští, když lže. Někdy jde ale o pouhé zrudnutí, které si ani neuvědomíte. Podle toho, co o něm říkají lidé z jeho okolí, je výbušný a neovládá se tak dobře, jak si myslí.“

Byl několikrát ve vězení. Nemohl tam trénovat, jak vyzrát na polygraf?

„Jako zloděj se s detektorem při policejním vyšetřování nesetkal. Pravdou ale je, že recidivisté ve vězení se na to mezi sebou školí. Hrají hry, »kdo lže«, a na nich se učí obstát. Sledují, zda se dotyčnému například potí ruce, červená, mění rytmus dechu a podobně.“

Specialista Daniel Vaněk: Pomáhají nám i mouchy a brouci!

Mezi experty, kteří analyzují veškeré stopy nalezené na ostatcích zavražděné Aničky, jsou i odborníci na tzv. nekrofilní hmyz. Larvy či brouci totiž dokážou například prozradit to, kdy dívka zemřela.

Nedělní Aha! se zeptalo RNDr. Daniela Vaňka, Ph.D. z Forenzního DNA servisu, jak přesně podobné zkoumání probíhá...

Co to je nekrofilní hmyz?

„Pro řadu brouků i některé druhy létajícího hmyzu, například mouchy, je mrtvé tělo zdrojem potravy a tu tento nekrofilní hmyz nalezne poměrně rychle.“

Co a jak lze díky hmyzu zjistit o oběti?

„Přiletí moucha, naklade vajíčka a ta se začnou vyvíjet. Odborníci mají k dispozici poznatky o rychlosti růstu larev a o faktorech ovlivňujících vývoj hmyzu na mrtvolách. Podle nejdelší larvy pak mohou vypočítat, kdy asi se na konkrétním místě tělo ocitlo, popřípadě, kdy došlo k úmrtí.“

Nemůže výsledek zkreslit třeba počasí?

„U všech nálezů musí brát znalec v úvahu venkovní či vnitřní teplotu. Takže například u Českého hydrometeorologického ústavu potřebuje zjistit, jaké bylo počasí. Podle toho určí, kolik bylo tzv. mouchodnů, tedy dnů, kdy moucha může s ohledem na teplotu létat a tedy i nalézt mrtvé tělo. Z této informace a velikosti larvy můžeme určit dobu, kdy došlo ke smrti.“

Máte v tomto ohledu nějakou zkušenost s hmyzem?

„I komár může být agent, který pomůže identifikovat pachatele pohybujícího se v určitém prostoru. Dělal jsem pokus sám na sobě. Nechal jsem komára, aby se ze mě napil. Pak jsem ho zabil a podrobil analýze. V těle komára se mi podařilo identifikovat moji DNA, zároveň jsem ale zjistil, že stačil kousnout i mou přítelkyni, díky čemuž měl v sobě DNA obou osob. Takže komár by mohl kriminalistům sloužit jako svědek, který potvrdí, že někdo konkrétní byl na určitém místě. Možná se dočkáme doby, kdy kromě policejních psů budou v rámci objasňování trestných činů nasazováni i policejní komáři.“

Kynoložka Helena Káhnová: Vrahovi nahrálo chladné počasí!

Terén v pražské Troji loni prohledávali kynologové s cvičenými psy na vyhledávání živých i mrtvých lidí. Řada z nich má za sebou úspěšné pátrací akce u nás i v zahraničí a psovodi o jejich mimořádných schopnostech nepochybují.

Přesto Aničku nenašli. Zeptali jsme se kynoložky Heleny Káhnové, jak je to možné.

Co mohlo být překážkou?

„Do dvou týdnů od smrti ještě nejsou patrné hnilobné pachy. Velkou roli hraje i hloubka – bylali oběť zakopána metr dva pod zemí, nemohl pes nic cítit. Navíc v té době už bylo poměrně chladno, což celý proces zpomaluje.“

Hledalo se i později – a také nic.

„Když je tělo poměrně čerstvé a navíc zakopané hluboko, musí jít pes přímo nad tím místem, maximálně ve vzdálenosti jednoho dvou metrů. Až po půl roce či roce by mohl hnilobný pach cítit i v okruhu pěti až deseti metrů.“

Takže pokud pes neucítí pach, nezareaguje?

„To není jisté. Pes má velmi citlivé schopnosti vnímat, že někdo manipuloval se zeminou. Cítil by i jiné pachy. Pokud by tam byla změna půdorysu, přinejmenším by ho to zajímalo a ze zvědavosti by tam nahlédl.“

Mohlo sehrát roli tedy něco jiného?

„Je otázka, jestli se pes vůbec k tomuto místu dostal dostatečně blízko. Nevíme také, co vědí kriminalisté. Otázkou je, zda tam v době prohledávání terénu oběť vůbec byla.“

Po zmizení Aničky v rozhovoru pro Aha! vyslovila navzdory neúspěšnému hledání v Troji přesvědčení, že dívka v lokalitě je. Verzi o únosu nevěřila. Jaký je její názor na případ Aničky dnes?

Kriminalistka Táňa Prokopová: Věděla jsem, že nešlo o gang!

Kriminalistka Táňa Prokopová (57) pátrala po dětech 29 let. Našla živé i mrtvé. Kriminalistka Táňa Prokopová (57) pátrala po dětech 29 let. Našla živé i mrtvé.

Po zmizení Aničky v rozhovoru pro Aha! vyslovila navzdory neúspěšnému hledání v Troji přesvědčení, že dívka v lokalitě je. Verzi o únosu nevěřila. Jaký je její názor na případ Aničky dnes?

Překvapilo vás, že Aničku nenašli živou?

„Nepřekvapilo. Už druhý den, kdy ji pohřešovali, mě začalo mrazit. Pokud se ztratí malý lotr, a to ona zcela jistě nebyla, začnete pochybovat o dobrém konci mnohem později, protože víte, že se o sebe dovede postarat. Ale pět měsíců je i na takové dítě příliš dlouhá doba.“

Hovořilo se ale také o možnosti únosu...

„Tomu jsem nevěřila. Aby zmizelo dítě beze stopy, si za svoji éru nepamatuji. Výjimkou je jen Honzík Nejedlý. Kdyby tu nějaký gang řádil, bylo by takových zmizení více, a ne jedno za deset let. Navíc, proč by únosci komplikovaně zahrabávali batoh oběti?“ (Aniččin batoh policisté našli okamžitě se stopami DNA Otakara Tomka, pozn. red.)

Zarazilo vás to, že se Anička nakonec přece jen našla v Troji, kde zmizela?

„Ne. Bylo jasné, že pokud ji tam pachatel napadl, nikam se s ní daleko složitě nevláčel.“

Policisté po ní začali pátrat jen asi tři čtyři hodiny poté, co ji naposledy viděly spolužačky. Mohla ještě v té době žít?

„To ví jen vrah. Myslím si ale, že ne. Jakmile se spolu setkali, šlo to hodně rychle. Napadl ji a dopadlo to, jak to dopadlo.“

Psychiatr Jan Cimický: Motivů k vraždě Aničky může být více!

Psychiatr Jan Cimický (63) byl jedním z prvních odborníků na lidskou duši a její temná zákoutí, který nahlas řekl, že se bojí nejhoršího. Jeho slova se bohužel vyplnila...

Jaký jste měl osobní pocit z celého případu?

„Bál jsem se nejhoršího. Způsob, jakým se pachatel po sobě snažil zamést stopy, když pečlivě schovával školní tašku, mě v tom bohužel spíše utvrzoval.“

Jaké motivy mohly pachatele vést k ovládnutí a vraždě Aničky?

„Možností bylo několik. Mohl by mít sadistické sklony a uspokojovalo by ho, že jeho oběť je bezmocná. Prostě mohl toužit po pocitu, že svou oběť ovládá, což je u dítěte vždy jednoduché. Pachatel často oběť nemusí ani znásilnit, aby se sexuálně uspokojil. Líbí se mu vstupovat do lidských osudů a dokázat si, že si může dělat, co chce. Bohužel se ale ukázalo, že případ měl i sexuální podtext.“

Lze odhadnout, jaký typ osobnosti je pachatel?

„Mohlo by jít o člověka, který byl dříve šikanovaný či vysmívaný a neoblíbený. Také je možné, že se mstil policii. Že s ní měl někdy dříve konflikt a snažil se policistům ukázat, že je o několik desítek kroků před nimi.“

Ivana Nejedlá: Vím, jaké to je!

Ivana Nejedlá (40) dobře ví, jaké zoufalství Aniččini rodiče prožívali. Její vlastní syn Honzík Nejedlý zmizel před třinácti lety beze stopy v Praze, když šel ke kamarádovi. Dnes by mu bylo 23 let...

Která doba po zmizení dítěte je pro rodiče nejtěžší?

„Pro mě byly příšerné první tři měsíce, Anička byla nezvěstná pět měsíců. Měla jsem pocit, že nemůžu pryč z Prahy, pořád jsem doufala, i když uvnitř jsem věděla, že se nic nezmění.“

Kdy jste ztratila naději?

„Právě po těch třech měsících. I když už po měsíci jsem si říkala, že to není dobré.“

Co by pro vás znamenalo, kdyby se našly Honzíkovy ostatky?

„Bylo by to pro mě potvrzení, že to tak je. Že by se teď vrátil živý, s tím už nepočítám. Celé ty roky mě hlavně drtí, že nevím, co se stalo.“

Jak se dá se zmizením dítěte, a nebo dokonce, nedej bože, s jeho smrtí, vyrovnat?

„Nikdy se s tím nemůžete vyrovnat. Jediné, co v obou případech pomáhá, je čas.“

Ivana Nejedlá: „Nejhorší byly první tři měsíce.“ • Alexandra Vetkovská

STÁLE NEZODPOVĚZENÉ OTÁZKY

Od středy, kdy policie našla tělo Aničky, se objevují stále nové a nové nezodpovězené otázky.

Šla policie najisto?

Rychlost, s jakou kriminalisté našli tělo, je až zarážející. Zatímco loni tu dlouhé dny chodily stovky pátračů dlouhé dny, ve středu byl dívčin hrob objeven během pár hodin. Oficiálně je to díky nové 3D technologii. Neoficiální informace hovoří o tom, že policie měla jasné indicie, kde tělo je, ale nechce je potvrdit, aby Tomkovi neusnadnila vytáčení.

Byl hrob připraven už dříve?

Policie mlčí, odborníci se nemohou shodnout. Možné jsou obě varianty. Podle některých ohlasů není možné, že by policie v říjnu čerstvě rozkopanou zemi přehlédla. Ve skutečnosti to možné bylo – pátralo se na obrovském území, navíc terén je velmi členitý, nepřehledný, zarostlý a rozrytý zvěří.

V této jámě se nacházely ostatky dětského těla. • Aha! Petr Novotný

Bylo tělo na stejném místě od začátku?

S největší pravděpodobností ano.

Byla policejní práce odfláknutá?

O tom se hodně mluvilo loni, kdy soudce Tomka pustil na svobodu. Policistům šlo o to, aby kriminálníka dostali za katr co nejrychleji a mohli ho pořádně vyslýchat. Proto podali návrh na uvalení vazby během pár hodin – a podle soudce bez náležitých dokladů. Policisté tím byli zaskočeni, protože si byli od začátku jisti, že mají toho pravého.

Po Tomkově propuštění se jejich práce ještě zintenzívnila. Na podezřelého, který se vrátil do Mostu, nasadili kolegy otravné jako komáry. Neustále byli Tomkovi v patách, věděli o každém jeho kroku a snažili se ho vyprovokovat k tomu, aby utekl. Tím by porušil podmínku soudu a skončil by tam, kde ho kriminalisté potřebovali – ve vazbě. Tomek to dobře věděl, proto se (vlastně díky policii) utéct nepokusil.

Jiný tým se mezitím zaměřil na Tomkovy kriminální výlety do Prahy. Mravenčí prací dokázali, že spáchal řadu vloupaček. To byla pojistka pro to, aby ho případně opět dostali do vazby a mohli rozjet výslechy.

Je Tomek opravdu tím pravým?

To musí rozhodnout soud, ale policisté jsou přesvědčeni, že ano! Proto ho obvinili ze znásilnění a vraždy Aničky. Soudce Petr Novák, který v pátek komentoval to, že Tomek konečně skončil ve vazbě, sice řekl, že neexistuje přímý důkaz, jenže...

Policisté si jsou jisti, že až přijdou výsledky testů DNA a dalších biologických testů, skončí i poslední pochyby o Tomkově vině. A to by mělo být během několika dnů, nejdéle týdnů...