20 let od legendárního projevu Milouše Jakeše na Červeném Hrádku

Projev tehdy získalo rádio Svobodná Evropa a úsměvná nahrávka pak kolovala po celé republice a nepříliš inteligentní šéf komunistů byl totálně znemožněn. Čtyři měsíce nato se pak začal hroutit i celý režim… Jakeš se v projevu, v němž si mj. pletl brojlery (kuřata) s bojlery a komunisty označil za osamocený »kůl v plotě«, zaměřil i na kritiku signatářů petice Několik vět, která žádala propuštění politických vězňů či svobodu slova.

Petici tehdy podepsala i devítinásobná Zlatá slavice Hana Zagorová (62). „Paní Zagorová – je to milá holka, všechno, ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok,“ hřímal Jakeš. „I když soudruh generální tajemník mohl mít poměrně přesné zprávy z Pragokoncertu, tak se ve zmiňované částce mýlil,“ říká dnes Zagorová s tím, že za každý koncert měla tehdy jen 900 Kč plus honoráře z prodaných desek. Když tenkrát Zagorová na popud režiséra filmu Želary Ondřeje Trojana (49) petici podepsala, většina jejích kamarádů se k ní hned obrátila zády. A druhý den po podpisu začaly výslechy na StB v Bartolomějské ulici.

Co tehdy Milouš také řekl…

+ „V těch socialistických zemích probíhají tak jako u nás složitý procesy, velice složitý procesy. To není jednoduchý proces ta přestavba, neni. A proces, do kterýho můžou vstoupit nepřátelé. A vypadají přitom jako přátelé určitou dobu.“

+ „Vždyť ti umělci, kteří to podepsali (petici Několik vět) – žádný z nás nebere takový platy jako oni! Dostávám jednou ročně výpis těch umělců, kteří dostávají nad těch 100 000 korun ročně. Řekněme paní Zagorová – je to milá holka, všechno, ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další! Ne milion, dva miliony berou! Jandové a jiní. Každý rok! Ti náhodou neprotestovali, ale mnozí z těch, kteří se takhle dobře mají, protestovali.“

+ „Jestli my řekneme, že zavřeme Havla. To by ničemu neprospělo. Pokud se nebude dopouštět přečinů, druhá věc je, jestli ho někam pustíme. To jsme neslíbili. Jasný, že ho tam nepustíme.“

+ „Všichni intervenujou (kvůli Havlovi a Dubčekovi – pozn. red.). Složitý věci jsou to. A právě proto je důležitý říct: ne, my si to přejeme, ale lid si to žádá! My s tím lidem souhlasíme! Plníme jeho vůli! A ne prostě, aby my jsme tam byli sami, jak kůl v plotě, bez jedinýho slova podpory.“

+ „Teď je jeden soudruh v USA v nemocnici. Je tam kázeň, disciplína. U nás je to piánko, klídek, s tím se musíme rozejít, soudruzi.“

+ „Přišel jsem tam (v Maďarsku) k jedné paní. Měli tam bojlery, asi deset tisíc měli těch bojlerů a sedm prasat. Já jí říkám, my pěstujeme koně. Ona se zarazila, proč koně, ptala se. Železný koně říkám. U nás ty kravíny se přeměnily v garáže a většinou tam stojí to auto. A ona mi odpověděla, až já na to budu mít, taky se na to vykašlu.“