Jak jsme hladili tygra za uchem!

Boris žil dva měsíce jako divoká šelma, a tak se občas i chová.

29. září 2007 • 02:00

DVŮR KRÁLOVÉ – Být den ošetřovatelem v zoo! Zažít krmení tygrů, opic nebo slonů! Přesně takovou možnost nabízí zoologická zahrada ve Dvoře Králové. Stačí si jen domluvit termín, zabalit gumáky, pracovní kalhoty, košili a vyrazit.

Redaktorka Aha! ošetřovala v zoo šelmy

Den mezi exotickými zvířaty rozhodně stojí za to. Zvláště pak, když se můžete starat o malého tygra Borise a hladit ho klidně i za uchem. Vyzkoušela si to i reportérka Aha!

7.15 – Začíná den v zoo

Podepisuji poučení o bezpečnosti práce. Jediné, co si z něj pamatuji, je, že nemám mačkat žádná tlačítka. Nemusí to totiž být světlo, ale ovladač od mříží dělících šelmy od svobody. K mému překvapení se o tygry, lvy, hyeny a další psovité i kočkovité šelmy starají výhradně ženy.

7.30 – Start u šelem

„U nás se hlavně myje, sbírá trus a krmí. Někdo je pak zklamaný, že si nemohl se zvířaty hrát,“ varuje mě ošetřovatelka. „Přesně s tím jsem počítala,“ tvrdím odhodlaně a v koutku duše doufám, že si přece jen tříměsíčního tygříka Boriska pohladím. Temně mručící statná hyena a mohutné zařvání tygřice, které míjím cestou do kuchyňky, dávají jasně najevo, že zmáčknutí nesprávného tlačítka by byl zřejmě poslední omyl, nejen v mém životě. Většina šelem ale své ošetřovatelky vítá láskyplně, některé dokonce od nich nechtějí z ubikací ani ven do výběhu. Jenže musí, aby je bylo možné pořádně umýt.

8.00 – Příprava jídla

S jednou z ošetřovatelek bereme bedny a jedeme do speciální kuchyně, abychom přivezly přichystané jídlo. Nakládáme slepice, hovězí maso, ale i ovoce. Na starosti máme totiž kromě šelem také poloopice, drápkaté opičky, hlodavce, damany, surikaty a další zvířátka.

9.00 – Krmení tygrů

Vracíme se zpět do pavilonu a začíná rozdělování přídělu. Tygři dostanou slepice i s peřím. S grifem obratných labužníků je předtím, než maso i s kostmi rozdrtí, perfektně a hlavně bleskově sami oškubou. Jiným, například servalům, musíme slepice stáhnout z opeřené kůže a rozsekat na menší díly. Šakalům drůbež nejede, a tak pro ně chystáme hovězí.

10.00 – Červy pro opičky

Z mého pohledu snad nejhorší je dělat svačinku pro roztomilé drápkaté opičky. Plná miska nejrůznějšího ovoce jim nestačí. Nejvíce je nadchne hrst moučných červíků a pár pořádných, asi třícentimetrových tučných červů. „Pozor, ty koušou,“ varuje mě ošetřovatelka. Ani nemusí. Na tuhle chuťovku totiž raději nesahám. Dalším zvířátkům se přidávají také až pěticentimetroví sušení švábi. I tenhle mix nechávám na profesionálech. Bereme »červivé« misky a jdeme na opičí ostrov. Ovoce si opičky schovávají na pak, ale svíjející se »masíčko« z rukou nepustí a bez otálení si ho vychutnávají s hlasitým mlaskáním.

11.00 – Umývání u hyen

Dostávám další úkol – umýt ubikaci hyeny. Beru hadici s vodou, trochu saponátu, rejžák a stěrku. Za chvíli jsem hotová, sklízím pochvalu a můžu umýt další dva hyení příbytky. A protože jsem ještě lepší, mířím do proskleného výběhu tygříka Boriska. Stávám se veselou atrakcí pro návštěvníky zoo.

12.00 – Pozor na tygra

Mám hotovo. Jdeme za Boriskem do venkovního výběhu, kde mu dělá společnost fenka buldoka Dorinka. „Na Borise pozor. Není jako ostatní uměle odchovaní tygři. Dva měsíce ho vychovávala vlastní matka, a tak si občas při mazlení vzpomene, že je tygr. Pak kousne nebo sekne drápem,“ varuje mě ošetřovatelka. Borisek na mě frká. „To je dobrý, vítá vás,“ tlumočí tygří mluvu ošetřovatelka a já si tygříka konečně hladím. Od jeho starších sourozenců si nechám jen přes mříž olíznout ruku. Jejich jazyk je jako struhadlo. „Byli odchovaní na láhvi. Mají nás pořád rádi, ale jejich hry jsou už na člověka příliš drsné,“ vysvětluje mi ošetřovatelka, proč k nim nejde.

12.30 – Banány lemurům

Zbývá ještě nakrmit lemury. Ze všeho nejvíc jim chutná banán a hroznové víno. Snažím se dát každému. Dobroty si ode mne berou dlouhými a jemnými prstíky. Když nejsem dost rychlá, tahají mě za prsty nebo za košili.

13.00 – Větvičky pro žirafy

Povinnosti ošetřovatelky na úseku šelem jsem splnila, a tak za odměnu mohu nahlédnout i do zázemí žiraf a slonů. Šťavnaté větvičky přijímají žirafy jemně a s elegancí jejich nadhledu.