Odešel František Zahrádka (†87): Za totality převedl 11 lidí přes Šumavu

Pomohl uprchnout z komunistického Československa 11 lidem, tiskl protikomunistické letáky a tuhý režim ho v roce 1949 odsoudil za velezradu k 20 letům těžkého žaláře. Jeho heslo znělo: »Pokud se cítíme být chlapy, musíme vždycky odporovat zlu.« Boj Františka Zahrádky s totalitní mocí ale začal mnohem dříve.

Už v roce 1938 jeho rodinu vyhnali z tehdejšího domova v Meziměstí u Broumova Němci. Bylo po Mnichovu a nacisté zabírali Sudety. Po 2. světové válce se Zahrádka připojil k činnosti obnovené skautské organizace Junák. Po komunistickém puči v roce 1948 se podílel na tisku protirežimních letáků a časopisu Za pravdu. V roce 1949 se skauti díky své dobré znalosti Šumavy zapojili do převádění lidí, kterým v Československu hrozily postihy. Přes státní hranici jim do Bavorska pomáhal i František Zahrádka, celkem se zúčastnil čtyř akcí a převedl 11 lidí.

Musíte vědět!

Někdejší komunistický pohlavár Milouš Jakeš slaví 95. narozeniny: Co mě drží…

Celý článek

.

1

Udal je Němec

Pak ale celou převaděčskou skupinu udal Němec spolupracující s československou vojenskou rozvědkou. Pro Zahrádku si 3. září přišli do bytu jeho rodičů. „Najednou mě u umyvadla povalili dva chlapi na zem. Našli u mě zbraň s devíti náboji, tak mi dali hned výprask,“ shrnul své zatčení pro Post Bellum, které dokumentuje příběhy lidí, na něž by se nemělo zapomenout.

Těžký žalář

Zahrádka byl odsouzen k 20 letům vězení. Nejprve dral peří na Pankráci a následně ho, přestože vážil jen 45 kilo, přesunuli do těžkého žaláře v uranových dolech. Odpykal si 13 roků, propuštěn byl v roce 1962. Pracoval i v obávané třídičce rudy ve Vykmanově, kterou vězni překřtili na Věž smrti. Odsouzenci komunistickou mocí tu bez jakékoliv ochrany přesypávali rudu přes síta a dýchali tam radioaktivní prach. I přesto se dožil požehnaného věku. S manželkou Marií se věnovali společné vášni – sportu. Zemřel v pátek 15. prosince, o jeho skonu informovali skauti.

Kousek od přestřelky

Přes hlídanou, ale ještě »nezadrátovanou« hranici Šumavy se s lidmi potřebujícími zmizet z tehdejšího Československa vydal celkem čtyřikrát. Takto František Zahrádka vzpomínal na jeden přechod hranice: „Okolo půlnoci se za námi strhla přestřelka proti jiné skupině. Byl slyšet štěkot psů, křik dětí, my byli tak 400 metrů od čáry. Měl jsem výhodu, že jsem sehnal mapu, kde byly lesní průseky, takže jsem věděl, kudy projít.“

Provaz nedostal kvůli mládí

Za velezradu a vyzvědačství byl Františku Zahrádkovi navržen trest smrti. Nedostal ho jen díky tomu, že ještě nedosáhl věku 20 let (v době vynesení rozsudku mu bylo 19). Soudy tehdy pracovaly rychle, po zářijovém zatčení byl rozsudek vynesen už počátkem prosince.

Zakládal Klub 231

Po propuštění z komunistického žaláře zůstal žít František Zahrádka v Příbrami. V roce 1968 tam spoluzakládal Klub bývalých politických vězňů zvaný také Klub (či jen K) 231. Po srpnové invazi armád Varšavské smlouvy byla organizace zakázána. V roce 1990 na ni navázala Konfederace politických vězňů (KPV). V ní se Zahrádka aktivně až do roku 2009 angažoval, pak byl vyloučen. Oficiálně kvůli údajnému a nikdy neprokázanému členství v KSČ. Odpůrci předsedkyně KPV Naděždy Kavalírové (†93) ovšem tvrdí, že důvodem byly Zahrádkovy kritické postoje vůči Kavalírové.

Dostal řád Masaryka

Celoživotní zásluhy Františka Zahrádky odměnil roku 2007 Václav Klaus (76) řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Od nadace Post Bellum obdržel v roce 2012 Cenu paměti národa.

Víte že...

...František Zahrádka dřel mimo jiné v komunistickém lágru Vojna? Jeho bránu zdobil nápis Prací ke svobodě, tedy stejné heslo, které ve vyhlazovacích táborech používali nacisté.