Řepka zaplavila a dusí už více než pětinu orné půdy!
Ještě nikdy předtím nebyla česká pole žlutější! Řepkou olejkou letos bylo osázeno rekordních 407 tisíc hektarů, což je víc než pětina orné půdy v zemi. Zemědělcům se to vyplatí, výnosy z řepky jsou třeba proti pšenici až dvojnásobné. Jenže tahle kytička také škodí: vysává už dost tak vyprahlou půdu, způsobuje alergie, páchne a zabíjí zvěř.
Plocha polí osetých žlutou plodinou se neustále zvětšuje, letos poprvé překonala magickou hranici 400 tisíc hektarů. „Řepka je dobrá, ale jen pokud se pěstuje na pěti, maximálně osmi procentech výměry orné půdy. Dnes se jí pěstuje přes 20 procent,“ říká František Havlát, odborník na zemědělství a životní prostředí. Pšenice netáhneProč je pěstování řepky zajímavé?
„Za tunu řepky je přibližně dvakrát tolik co za pšenici, zhruba 9 tisíc korun ku čtyřem tisícům. Tím, že je využití řepky nejen v potravinářství, ale i jako surovina pro výrobu pohonných hmot, je po ní vyšší poptávka a tím i motivace zemědělců řepku pěstovat,“ vysvětluje deníku Aha! agrární analytik Petr Havel. Podpora skončíV roce 2020 ale podpora výroby biopaliv z potravinářských surovin – kromě řepky také z obilovin a z cukrovky – skončí. Zmizí pak řepka z polí?
Ministerstvo zemědělství pokles ploch řepky neočekává. „Jen asi 25 procent řepky je zpracováváno na biopaliva, 75 procent se zpracovává na potravinářské účely, především na kuchyňský řepkový olej. Cenu řepky určuje světová burza právě na základě cen potravinářských olejů, nikoliv na základě cen biopaliv,“ sdělila mluvčí resortu Markéta Ježková.
To je úroda! Místo brambor sklízejí paw-paw, rajčenky, fíky a datlové víno...
Celý článek6 důvodů, proč je řepka zlo?
1. Odvádí vodu z půdy
S kukuřicí má společnou nedobrou vlastnost – odebírá z půdy živiny a degraduje ji. „Je to erozní plodina, když ji někdo zasadí v srpnu a přijde na to voda, tak než se to pole zatáhne, tak voda ornici smyje,“ vysvětluje František Havlát. Půda totiž vodu nestačí vstřebat. „Pokud na pole nevrátíme jetel, vojtěšku, luskoviny a další, tak to bude normální průšvih. Do deseti roků bude celá republika bez vody, nebudeme mít na půdních blocích ornici, protože ornice bude smyta do příkopů nebo kanálů,“ dodává expert.
2. Hyzdí krajinu a smrdí
Místo lánů brambor či obilí se roztahuje všudypřítomný žlutý mor. Jako brukvovitá rostlina (stejně jako zelí, ředkev nebo brokolice) řepka vydává specifický odér, který nemusí vonět všem.
3. Zhoršuje řadu alergií
Řepka ale nejde pod nos hlavně alergikům. Jako agresivní alergen způsobuje kýchání, suchý kašel nebo pálení očí.
4. Přínos pro ekologii je sporný
Biopaliva jsou podle svých zastánců šetrnější k životnímu prostředí. Jejich kritici zase poukazují na to, že při jejich výrobě se spotřebuje více energie, čímž ekologická výhoda padá. „Jejich přínos z hlediska klimatu je úplně minimální,“ tvrdí Jan Piňos z Hnutí Duha. „Řepka je nejnáročnější na živiny, tedy umělá hnojiva, a taky na spotřebu chemie,“ přidává argument i František Havlát.
5. Stát na ní krvácí
Aby biopaliva byla konkurenceschopná, musí být daňově zvýhodněná. Novinářka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá, která se problematikou zabývá, spočítala, že od letoška až do roku 2020 stát na daních kvůli podpoře řepky nevybere 6,5 miliardy korun!
6. Škodí zvířatům
Její konzumace škodí hlavně srnčí zvěři. Rostlina obsahuje látky, které jim ničí játra, plíce, či nervovou soustavu. Rozšíření řepky souvisí i s přemnožením divokých prasat, nejnověji přenašeči afrického moru. „Řepka i kukučice jednak poskytuje téměř neomezený zdroj potravy, a zároveň poskytují velmi dobrý kryt, což snižuje efektivitu lovu,“ vysvětluje Lukáš Linhart z myslivecké jednoty. S chemií proti škůdcům přišly o potravu třeba také koroptve.
Sklizeň obilovin v roce 2016
1. Pšenice 5 450 237 t
2. Cukrovka technická 4 118 356 t
3. Ječmen 1 839 659 t
4. Řepka 1 367 600 t
5. Kukuřice na zrno 845 765 t
6. Brambory 675 475 t
Srovnání po deseti letech
Rok Osetá plocha (ha) Sklizeň (t) Výnos (t/ha)
2005 267 100 769 377 2,88
2015 366 180 1 256 212 3,44
Zdroj: ČSÚ