Africký mor prasat v Česku: Může se člověk nakazit? 10 důležitých odpovědí! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Africký mor prasat v Česku: Může se člověk nakazit? 10 důležitých odpovědí!

Africký mor prasat v Česku!
Africký mor prasat v Česku! (Foto ara)

Africký mor prasat je v Česku! Vůbec první případ této choroby na našem území potvrdili včera veterináři u dvou zdechlin divočáků na Zlínsku. Můžou se nakazit i lidé? Budou se muset vybít chovy domácích prasat jako v případě ptačí chřipky? Zdraží vepřové? A může se vůbec bez obav jíst? Na tyto a další otázky odpovídali Aha! odborníci.

1. Je africký mor přenosný na lidi?
„Přenos na člověka vůbec nehrozí. Dokonce ani tehdy, když sníme maso z nakažených zvířat,“ říká Jan Stibal, šéf Svazu chovatelů prasat. Člověk však může tuto chorobu do chovu zavléct, například na obuvi, oblečení či potravou. Virus se totiž mezi zvířaty šíří také prostřednictvím kontaminovaných potravin a například v sušeném nebo mraženém mase může přežít až půl roku. Proto se nesmí prasata krmit zbytky jídel.

2. Jak se k nám nákaza dostala?
Africký mor prasat byl zjištěn u dvou uhynulých divočáků v blízkosti areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Na protivný zápach zdechliny upozornily dvě sestřičky. Nedaleko je společnost Zemet, která chová 5000 prasat domácích. Kde se však divočáci morem nakazili, to veterináři zatím nevědí. Zabezpečení zmíněné firmy bylo shledáno v pořádku.

Africký mor prasat v Česku!

3. Jak se nemoc přenáší?
Tuto nemoc původně přenesla klíšťata od afrických prasat bradavičnatých. Teď jej rozšiřují hlavně divočáci. „Ti jsou u nás hodně přemnožení, takže v tom jisté riziko je,“ upozorňuje Stibal. Na druhou stranu jsou české chovy tím, jak jsou izolované od okolního prostředí, z hlediska rizika možného přenosu bezpečné. Na rozdíl od jižních zemí EU, kde prasata chovají volně


4. Lze příznaky afrického moru na prasatech rozpoznat?
Ano. Mor se projevuje vysokou, i několikadenní horečkou. První viditelné příznaky se objevují, když teploty zvířat klesnou. Prasata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Inkubační doba je u nákazy od nemocného zvířete 3 až 19 dní.


5. Co když má můj čuník příznaky choroby?
Pak se s ním rozlučte. „Má to hrozně rychlý průběh a stoprocentní úmrtnost. Prase domácí hyne během dvou dnů, divočáci jsou trochu odolnější,“ říká Stibal. Každé podezřelé či uhynulé prase je nutné ihned nahlásit veterinářům. Je-li v chovu jedno nakažené prase, pak musí být utracena všechna.

6. Může případná hromadná likvidace chovů zdražit vepřové v Česku?
Nejspíš ne. „Zrovna ve vepřovém jsme absolutně nesoběstační. Více než polovina spotřeby se k nám dováží. Takže i kdybychom zlikvidovali podstatnou část chovů, tak na ceny to vliv mít nebude,“ říká agrární analytik Petr Havel. Teoreticky by ale vepřové mohlo i zlevnit. „Třetí země reagují na základě toho, jaké mají podniky osvědčení, ale můžou zakázat v tomto okamžiku vývoz z celé České republiky,“ řekl šéf Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Nechtěného masa bychom měli dostatek, tudíž by šla cena dolů.

7. Co teď podniká stát?
V kruhu o poloměru deset kilometrů od nálezu divočáků bude vytyčeno tzv. zamořené území, kde bude zákaz lovu a krmení divokých prasat.

8. Kde hrozí riziko šíření?
Jak již bylo řečeno, takzvaná biologická ochrana průmyslových chovů je na vysoké úrovni: domácí zvířata se nedostanou do kontaktu s těmi divokými, pracovníci farem musí dodržovat přísná hygienická pravidla, vozy mířící tam i ven prochází dezinfekcí... „Největší nebezpečí nemoc přestavuje pro malé, takzvané záhumenkové chovy, kdy má chovatel dvě prasata. Ten obvykle nedokáže dodržet tato ochranná opatření,“ dodává Stibal.

9. Dostanou chovatelé případně kompenzace?
V případě, že se nemoc zjistí v průmyslovém chovu a ten bude nutné celý vybít, chovatelé dostanou od státu pomoc.

10. Jaké dopady lze čekat?
Českým chovatelům zřejmě vzniknou vyšší náklady se zabezpečením chovu, dramatický dopad ale odborníci neočekávají. Ba dokonce lze prý čekat i něco pozitivního. „Je to asi poprvé, co souhlasím s myslivci, že to může pomoci zredukovat počty divočáků,“ uzavírá Petr Havel.

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.